Výzva č. 02_22_008 Špičkový výzkum

14. července 2022 - 16. ledna 2023

Zbývá 46 dní na podání

Celková alokace

8 000 mil. Kč

Předložené žádosti

0

Hodnocené žádosti

0

Podpořené žádosti

0

Vyřazené žádosti

0

Zbývající alokace

8 000 mil. Kč


Aktualizováno 28. 11. 2022

Text výzvy Špičkový výzkum

14. 07. 2022 - 07:12| pdf| 1.48 MB

Excellent Research

10. 08. 2022 - 10:51| pdf| 614.41 kB

Kalkulačka mobilit příjezdy/výjezdy

02. 08. 2022 - 07:22| xlsx| 135.08 kB

Declaration of the partner introductory and final

14. 07. 2022 - 09:59| docx| 248.84 kB

Declaration of eligibility of partner

14. 07. 2022 - 09:59| docx| 251.20 kB

Smlouva o partnerství

04. 11. 2022 - 11:33| docx| 305.22 kB

Realizační tým

16. 11. 2022 - 10:43| xlsx| 28.92 kB

Realizační tým - Neplatná verze

11. 11. 2022 - 07:39| xlsx| 28.91 kB

Realizační tým - Neplatná verze

14. 07. 2022 - 09:59| xlsx| 28.99 kB

Studie Proveditelnosti

05. 10. 2022 - 12:29| docx| 566.82 kB

Studie proveditelnosti - Neplatná verze

14. 07. 2022 - 09:59| docx| 562.08 kB

Soulad s RIS3 strategií

14. 07. 2022 - 09:59| docx| 356.28 kB

Prohlášení o přijatelnosti žadatele

14. 07. 2022 - 09:59| docx| 285.80 kB

Prohlášení o přijatelnosti - partner

14. 07. 2022 - 09:59| docx| 285.62 kB

Kalkulačka jednorázové částky (b1)

14. 07. 2022 - 09:59| xlsx| 46.08 kB

Komentář k rozpočtu

10. 08. 2022 - 07:03| xlsx| 34.86 kB

Feasibility Study

04. 10. 2022 - 11:59| docx| 591.11 kB

Feasibility Study - Neplatná verze

10. 08. 2022 - 10:52| docx| 588.83 kB

Grant application

14. 10. 2022 - 10:07| docx| 54.21 kB

Přehled veřejných zakázek

14. 10. 2022 - 10:07| xlsx| 23.38 kB

Vzor právního aktu

14. 07. 2022 - 07:12| docx| 252.38 kB

Vzor Základních parametrů projektu

14. 07. 2022 - 07:12| docx| 290.55 kB

Vzor Jednacího řádu Hodnoticí komise 1. krok

12. 08. 2022 - 09:26| pdf| 157.56 kB

Vzor Statutu Hodnoticí komise 1. krok

12. 08. 2022 - 09:26| pdf| 160.42 kB

Vzor Jednacího řádu Hodnoticí komise 2. krok

12. 08. 2022 - 09:26| pdf| 158.08 kB

Vzor Statutu Hodnoticí komise 2. krok

12. 08. 2022 - 09:26| pdf| 162.82 kB

Indikátory zahrnující výsledky projektu typu publikace jsou následující:

214 021 Publikace z podpořených projektů

214 022 Odborné publikace – letters, reviews, statě ve sborníku

214 023 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty

214 024 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků

214 026 Počet publikací publikovaných v prvním kvartilu nejvlivnějších časopisů v oboru

214 027 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) v prvním kvartilu publikací dle oborově normalizované citovanosti

Je třeba se vždy podívat, jaký typ publikací je v daném indikátoru započítáván. V případě indikátoru 214 021 se o tzv. nápočtový indikátor nejedná. V jeho rámci jsou vykazovány pouze vybrané typy publikací typu články, kapitoly knih nebo knihy bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází. Indikátor 214 022 zahrnuje publikace typu letters, reviews, statě ve sborníku opět bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází.

Dále indikátory 214 023 a 214 024 zahrnují typy publikací z obou výše zmíněných indikátorů 214 021 a 214 022 tedy typy: „article„, „book„, „book chapter„, „letter„, „review“ a „conference/proceeding paper“ opět bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází. Dá se tedy říci, že pokud se publikace vykáže v indikátoru v 214 023 nebo 214 024 současně se vždy vykáže buď v indikátoru 214 021 či 214 022 dle typu publikace.

Oproti tomu indikátory 214 026 a 214 027 zahrnují pouze typy „article“, „letter“ a „review“, které jsou evidované v databázi Web of Science nebo Scopus. Navíc platí v případě indikátoru 214 026, že daná publikace musela být vydána v časopise, který v roce vydání publikace patří do prvního kvartilu nejvlivnějších časopisů oboru a v případě indikátoru 214 027 musí platit, že daná publikace se nachází v prvním kvartilu publikací dle oborově normované citovanosti, a to na konci období udržitelnosti. Tedy opět publikace zahrnuté v těchto dvou indikátorech se současně vždy vykáží i v indikátoru 214 021 nebo 214 022.

Například:

Na publikaci spolupracoval výzkumník z týmu projektu OP JAK společně s výzkumníkem ze zahraničí (mimo projekt). Publikace byla vydána a zveřejněna v databázi WoS jako „článek“. Tuto publikaci je možné započítat do indikátoru 214 021 a 214 023. Zároveň po uveřejnění nejvlivnějších časopisů v oboru za rok shodný s rokem vydání publikace je možné tuto publikaci započítat i do indikátoru 214 026 (v případě, kdy časopis, ve kterém byla publikace zveřejněna byl v prvním kvartilu těch nejvlivnějších časopisů v oboru – dle ukazatele Article influence score pro WoS a Scimago Journal Rank pro Scopus). Navíc na konci udržitelnosti po zjištění normalizovaného citačního indexu může být tato stejná publikace vykázána i v indikátoru 214 027 (pokud se bude nacházet v prvním kvartilu).

OP JAK oficiální převodník nevydal, nicméně je možné použít převodník Struktury oborů OECD (Frascati manual) Metodiky 17+. V tomto převodníku čtvrtý sloupec „Fields of research and development (FORD)“ odpovídá oborům dle klasifikace FORD druhé úrovně a poslední sloupec „RIV (dominující vazba)“ odpovídá oborům dle Stromu odborností a oborů OP JAK. Ke stažení zde.

Nikoliv. Každý projekt musí mít jednotící obor dle FORD druhé úrovně. Projekt, jehož výzkumné záměry nebudou zařazeny do stejného hlavního oboru dle FORD druhé úrovně, nebude podpořen, takový projekt by neodpovídal požadavkům výzvy.

Každý výzkumný záměr musí být věcně v souladu s hlavním oborem dle klasifikace FORD druhé úrovně. Tento hlavní obor je jednotícím prvkem celého výzkumného projektu. Pokud je projekt interdisciplinární, musí obsahovat alespoň v jednom výzkumném záměru kromě hlavního oboru ještě další obor dle klasifikace FORD druhé úrovně.

Například: Projekt je zaměřen na onkologii, je interdisciplinární a má dva výzkumné záměry. Hlavním oborem projektu je 3.2 Klinické lékařství, tento obor je tedy zastoupen v obou výzkumných záměrech. Jeden výzkumný záměr bude tematicky zaměřen pouze na onkologii, v druhém výzkumném záměru bude projekt řešit otázku vlivu životního prostředí na vznik nádorových onemocnění. Vedlejším oborem v tomto výzkumném záměru tedy bude obor 3.3 Zdravotnické vědy. Díky tomu, že jeden z výzkumných záměrů je zařazen do dvou oborů FORD druhé úrovně (hlavní jednotící obor pro celý projekt + vedlejší obor), lze jej považovat za interdisciplinární.

Indikátor 214 023 Odborné publikace (vybrané typy) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty uvádějte v rámci kapitoly 11 s rozpadem na jednotlivé výzkumné záměry, zatímco v kapitole 12 jsou tyto publikace uvedeny souhrnně. Cílová hodnota uvedená u tohoto indikátoru v kapitole 12 by tedy měla odpovídat součtu za jednotlivé výzkumné záměry uvedené v podkapitolách 11.X a zároveň i cílové hodnotě tohoto indikátoru uvedené v žádosti o podporu v IS KP21+.

Indikátor 203 541 Počet podpořených spoluprací uvádí v kapitole 11 spolupráce s tuzemskými institucemi s rozpadem na jednotlivé výzkumné záměry a v kapitole 12 jsou uvedeny pouze spolupráce se zahraničními institucemi. Cílová hodnota tohoto indikátoru uvedená v projektové žádosti IS KP21+, pak odpovídá součtu hodnot uvedených v jednotlivých podkapitolách 11.X a kapitole 12.

Jedná se o přepočtený úvazek na kalendářní rok. Například pokud projekt končí k 30. 6. 2028 a výzkumný pracovník pracuje v roce 2028 na pracovní úvazek 1,0, uvede se u tohoto výzkumného pracovníka do dané tabulky za rok 2028 0,5 FTE. Pokud je s pracovníkem uzavřena DPP/DPČ považuje se za ekvivalent 1,0 úvazku 168 hodin.

Samostatnou přílohou žádosti o podporu mohou být samostatně uzavřené, ucelené dokumenty, jako je například Memorandum of understanding se zahraniční institucí, smlouva, dopis, interní předpis, jejichž text jednoznačně nenavazuje na Studii proveditelnosti, nerozvádí ji, nerozšiřuje či nedoplňuje. Naopak bibliografické záznamy publikací, obrázky, schémata, tabulky apod., které navazují na části Studie proveditelnosti a tyto části doplňují o další informaci, je nutno považovat za přílohu Studie proveditelnosti (započítanou do rozsahu 100 stran), nikoliv samostatnou přílohu žádosti o podporu.

V případě duplicitních informací je možné se odkázat na informace uvedené v předešlých výzkumných záměrech, případně v jiné kapitole Studie proveditelnosti. Vždy je však třeba dbát na to, aby vše bylo pro hodnotitele snadno dohledatelné a přehledné.

Matice kritérií vyplývá z univerzálních či všeobecně platných kritérií pro celý operační program a na úrovni výzvy se pak mohou podmínky lišit. Stejně tak v různých projektech může být situace různá, a to právě s ohledem na to, zda je např. do projektu zapojen partner či nikoliv. Vždy tedy prosím vycházejte z podmínek stanovených výzvou a navazující dokumentací (PpŽP – specifická část).

V případě kritéria V2.4.1 se hodnocení týká zejména povinných a nepovinných postupů otevřené vědy, které se vztahují k projektu jako celku. V rámci tohoto kritéria se tedy posuzuje, nakolik jsou principy otevřené vědy dodržovány v rámci celého projektu, nikoliv za žadatele a partnery zvlášť.

V případě kritéria V2.8.2 je hodnocena genderová vyváženost týmů jednotlivých výzkumných záměrů a personálního zajištění projektu jako celku, nikoliv za žadatele a partnery zvlášť.

V případě kritéria V2.8.3 se aplikace nástrojů k prosazování genderové rovnosti dle výzvy/SPpŽP (prostřednictvím získaného ocenění HR Award či Plánu genderové rovnosti) dokládá čistě za subjekt žadatele, nikoliv za subjekty partnerů. Splnění tohoto kritéria je tedy posuzováno výhradně ve vztahu k subjektu žadatele.

Pokud je v projektu hlavním oborem např. 1.1 Matematika, pak u Odborného manažera projektu platí, že takovýto výzkumník musí prokázat, že jeho výsledky VaV za období od roku 2016 včetně musí být převažující v hlavním oboru tedy v tomto konkrétním případě v oboru 1.1 Matematika. Do CV tohoto výzkumníka se uvedou veškeré jeho výsledky a ty z oboru 1.1 Matematika musí převažovat (u publikací se pouze 5 nejvýznamnějších zvýrazní).

U vedoucího výzkumného záměru tento požadavek takto striktně uveden není. Zde se vyžaduje, aby se jednalo o výzkumníka splňujícího úroveň R3 nebo R4 dle klasifikace Euraxess (https://euraxess.ec.europa.eu/europe/career-development/training-researchers/research-profiles-descriptors) a zároveň, aby se jednalo o osobu dobře rozpoznatelnou v hlavním oboru tedy ve Vašem případě 1.1 Matematika. Do CV Vedoucího výzkumného záměru není třeba uvádět všechny výsledky VaV od roku 2016 včetně, ale naopak uvádí se pouze 5 nejvýznamnějších. Prokázání, že se jedná o osobu dobře rozpoznatelnou v hlavním oboru, doloží žadatel například tím, že doložené publikace mají patrný přesah do hlavního oboru FORD druhé úrovně.

Zároveň obě pozice musí splnit další kvalifikační kritéria uvedené ve specifických pravidlech v kap. 5.7 v části minimální požadavky na kvalifikaci Odborného manažera projektu / Vedoucího výzkumného týmu.

Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část (dále je SPpŽP) stanovují povinnost koncipovat projekt v jednom hlavním oboru (jedná se o hlavní „vizi“ či jednotící oblast, která prostupuje celým projektem), který je obsažen ve všech výzkumných záměrech. Tento hlavní obor se uvádí ve Studii proveditelnosti v kap. 3. Vycházejte z tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP a oborů uvedených ve druhém sloupci s názvem „Obory dle klasifikace druhé úrovně FORD“. Z uvedeného tedy vyplývá, že se nemůže jednat o Vámi uváděný Vědní obor FORD 1. Přírodní vědy, ale je třeba zvolit obor o úroveň níže, tedy dle Vámi uvedeného případu se jedná o obor 1.1 Matematika. Tento hlavní obor definuje hlavní oborové směřování projektu a každý výzkumný záměr na něj musí být navázán.

Co se týče vedlejších oborů, ty si žadatel volí opět z v druhé úrovně klasifikace FORD, (viz druhý sloupec s názvem „Obory dle klasifikace druhé úrovně FORD“ dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP), a to nezávisle na zařazení do vědní oblasti FORD (tj. první sloupec s názvem „Širší klasifikace (vědní oblasti FORD)“ dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP). To znamená, že zvolené vedlejší obory, nemusí být všechny ze stejné vědní oblasti FORD (tj. první sloupec s názvem „Širší klasifikace (vědní oblasti FORD dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP), kam patří hlavní obor projektu.

Ve Vámi uváděném příkladu je tedy možné mít výzkumné záměry, které spadají nad rámec hlavního oboru 1.1 Matematika, který bude řešen v každém výzkumném záměru, taktéž do vedlejšího oboru 5.4 Sociologie. Pokud bude jeden výzkumný záměr (nad rámec hlavního oboru 1.1 Matematika) zařazen také ve vedlejším oboru 5.4 Sociologie, musí zde probíhat výzkum, který souvisí s hlavním zaměřením projektu, což je 1.1 Matematika. Obecně není možné v projektu realizovat výzkumný záměr, který se bude zabývat naprosto nesouvisejícím výzkumem/oborem/oblastí s hlavním oborovým zaměřením projektu (ve Vašem případě obor 1.1 Matematika – tedy každý výzkumný záměr musí tento obor mít jako hlavní, byť některé mohou být současně zaměřeny interdisciplinárně i na obory vedlejší – např. 5.4 Sociologie). Není přípustné, aby byl projekt „slepen“ z naprosto oborově nesouvisejících výzkumných záměrů, např. aby projekt o třech výzkumných záměrech se ve dvou VZ zabýval oborem 1.4 Chemické vědy a v třetím řešil výzkum v oboru 2.5 Materiálové inženýrství bez jakéhokoliv spojujícího hlavního oboru, který má být jednotícím prvkem celého projektu, a který má být přítomen ve všech výzkumných záměrech.

Je to možné, pouze za podmínky, že se jedná o dílčí činnost v projektu, to znamená, že se jedná o výjimečný případ, jádro odborného týmu bude působit v ČR. Dále musí platit, že pracovní smlouva takovéhoto výzkumníka bude uzavřena s žadatelem/partnerem projektu z ČR s místem výkonu práce v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se jedná o nestandardní řešení, je třeba ve Studii proveditelnosti v části 11.1.7 nezbytnost a účelnost zapojení takovéhoto výzkumníka zdůvodnit a popsat, jak bude reálně fungovat. Upozorňujeme však, že v případě Odborného manažera projektu je takovéto zapojení do projektu omezeno do limitu maximálně 30 % jeho celkového úvazku v rámci realizace projektu.

Ano, toto možné je. Ač je výzvou stanoveno přípustné místo realizace projektu území ČR, s výjimkou aktivity č. 6 Mobility odborného týmu, která může být realizována i mimo území ČR, je možné dílčí části aktivit projektu realizovat i mimo území ČR. Mezi takovéto dílčí činnosti lze například uvést krátkodobé výjezdy na konference, workshopy, networking, sběr vzorků v zahraničí apod.

Nastavení výzvy stanovuje přípustné místo realizace projektu území ČR s výjimkou aktivity č. 6 Mobility odborného týmu, která může být realizována i mimo území ČR. Na zapojení partnera do projektu pohlíží OP JAK jako na spoluřešitele aktivit (hlavních, nikoliv dílčích) stanovených výzvou.

Zapojení zahraničního partnera se sídlem mimo ČR v tom smyslu, že by prováděl aktivity na území mimo ČR, není přípustné, protože je v rozporu s přípustným místem realizace, a to bez ohledu na výši finančního zapojení daného partnera do projektu.

Zapojení zahraničního partnera není však výzvou vyloučeno v případě, kdy partner má pobočku v ČR, kde by probíhaly aktivity projektu. Partner by se také mohl podílet na realizaci aktivity č. 6 Mobility odborného týmu – příjezdy.

Kořenová kritéria jsou kritéria, která se dělí na dílčí kritéria. Pro splnění kořenového kritéria je nutno v součtu za všechna dílčí kritéria dosáhnout minimální počet bodů uvedený ve sloupci „min. bodová hranice v případě kořenových kritérií“.

V případě výzvy Špičkový výzkum se kořenová kritéria objevují ve 2. kroku věcného hodnocení.

Jedním takovým případem je kořenové kritérium RIS3. Toto kritérium je rozděleno na 4 dílčí kritéria: KETs a nově vznikající technologie, Strategické téma VaVaI v aplikačním odvětví, Téma v oblasti SHUV a Soulad s misemi RIS3. Každé z těchto dílčích kritérií má hodnoticí funkci, tzn. že se za něj přidělují body, avšak není stanovena minimální bodová hranice pro jeho splnění. Kořenové (nadřazené) kritérium RIS3 má však kombinovanou funkci, tzn. že za něj žádost musí získat stanovený minimální počet bodů (5), aby ho splnila. V praxi to znamená, že v součtu za všechna 4 dílčí kritéria žádost musí získat minimálně 5 bodů z 26, aby splnila kořenové kritérium RIS3. Pokud tuto minimální hranici nesplní, je vyřazena z procesu schvalování.

Dalším příkladem je kořenové kritérium „Genderová dimenze/aspekt“. Toto kritérium je rozděleno na 3 dílčí kritéria: Genderová dimenze výzkumu, Genderová vyváženost týmů a Genderová témata v rámci výzkumné organizace. Každé z těchto dílčích kritérií má kombinovanou funkci, tzn. že v každém z těchto kritérií musí žádost získat alespoň minimální stanovený počet bodů (3 body z 5) jinak je vyřazena z procesu schvalování. Pokud tuto podmínku naplní, bude i součet bodů za dílčí kritéria dosahovat minimální bodovou hranici pro kořenové kritérium „Genderová dimenze/aspekt“ (9 bodů z 15), které tím bude splněno.

Posledním příkladem je Kořenové kritérium „Stavba“, které má vylučovací funkci. Pro žádosti, v nichž nejsou plánovány stavební úpravy, je kritérium automaticky považováno za splněno. U žádostí, které se stavebními úpravami počítají, se hodnotí dílčí kritéria: Nezbytnost rekonstrukce/stavebních úprav, Rozpočet stavební části projektu a Zajištění a proveditelnost stavební části projektu. Aby žádost postoupila do další fáze procesu schvalování, za každé dílčí kritérium musí získat alespoň 3 body z 5. V součtu pak za kořenové kritérium dosáhne alespoň 9 bodů z 15, čímž bude kořenové kritérium Stavba vyhodnoceno jako splněno. Do celkového počtu bodů se však body za toto kořenové kritérium nezapočítají.

Podmínka dosažení požadovaného obratu musí být splněna za poslední dvě po sobě jdoucí uzavřená účetní období trvající 12 měsíců (která existují), za která měl žadatel/partner s finančním příspěvkem odevzdat daňová přiznání a která předcházejí datu podání žádosti o podporu. Bude-li žádost předkládána v roce 2022, žadatel doloží obrat za roky 2020 a 2021. V případě podání žádosti v roce 2023, kdy ještě nebude účetní období za rok 2022 uzavřeno, žadatel doloží buď doklad o obratu za roky 2020 a 2021, nebo doklad o obratu za rok 2021 a čestné prohlášení o tom, že obrat za rok 2022 bude doložen před vydáním právního aktu. Doklad o obratu není nutno předkládat v případě, že roční obrat lze ověřit z veřejně přístupných registrů spravovaných státem (seznam, všech veřejných rejstříků a registrů naleznete ZDE).

Příloha Prokázání vlastnické struktury žadatele se dokládá pouze v případě, že žadatel není OSS a zároveň jeho vlastnickou strukturu nelze ověřit z veřejných rejstříků spravovaných státem (seznam, všech veřejných rejstříků a registrů naleznete ZDE).

Při ověření vlastnických vztahů dochází ze strany ŘO ke kontrole 3 kategorií informací:

  • identifikace osob jednajících jménem žadatele/partnera – žadatel pouze uvede informace o osobách jednajících jeho jménem/jménem partnera na záložce Osoby subjektu v IS KP21+ a jedná-li jménem žadatele osoba na základě udělené plné moci, doloží plnou moc/pověření;
  • výpis z evidence skutečných majitelů – pokud žadatel patří mezi instituce, které skutečného majitele nemají v souladu s § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů (standardně se jedná o VVŠ, v.v.i., apod.), žadatel nic nedokládá. V opačném případě se žadatel ujistí, že jsou údaje o jeho skutečných majitelích uvedeny v Evidenci skutečných majitelů a že jsou tyto údaje úplné. ŘO si může v procesu kontroly formálních náležitostí a oprávněnosti od žadatele vyžádat výpis z ESM dle zákona o ESM (úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji), případně doplňující informace/doklady k vlastnické struktuře (statut, zakladatelskou smlouvu, seznam akcionářů);
  • identifikace osob, v nichž má žadatel/partner podíl, a výše tohoto podílu – pokud žadatel nemá podíl v žádných právnických osobách, nic nedokládá. Pokud žadatel má podíl v právnických osobách, ověří si, zda jsou tyto údaje dostupné ve Veřejném rejstříku podle právnických osob v angažmá. Jsou-li dostupné, nic k žádosti nedokládá. Nejsou-li dostupné/úplné, vyplní a doloží přílohu Prokázání vlastnické struktury žadatele.

Pokud obrat žadatele dosahuje za každé ze dvou předcházejících po sobě jdoucích uzavřených účetních období 30 % CZV, dokládá pouze doklad o svém vlastním obratu a nedokládá doklad o obratu partnera s finančním příspěvkem.

Ano, před předložením žádosti o podporu je nutno důkladně zkontrolovat, zda máte v modulu VZ v IS KP21+ uvedeny a na projekt navázány všechny související veřejné zakázky (podrobné informace jsou uvedeny v Uživatelské příručce IS KP21+ Pokyny pro práci v modulu VZ). Současně je nutno společně se žádostí o podporu doložit povinnou přílohu Přehled veřejných zakázek dle stanoveného vzoru, který naleznete na stránkách OP JAK na záložce výzvy Špičkový výzkum v sekci Dokumenty → Vzory příloh k žádosti o podporu. Tato příloha je důležitá pro hodnocení žádosti o podporu.

Informace o úpravách výzvy (včetně případných úprav vzorů příloh žádosti o podporu) budou zveřejněny na webových stránkách OP JAK u vyhlášené výzvy. Žadatelé, kteří již mají založenou žádost o podporu v IS KP21+, budou informováni o zveřejnění změny výzvy také prostřednictvím interní depeše v IS KP21+.

Ano, DMP je přílohou Studie proveditelnosti a do limitu 100 stran SP se proto započítává. DMP nemusí být doložen v anglickém jazyce, stačí doložit pouze jeho českou verzi.

Limit 100 stran se vztahuje k české mutaci Studie proveditelnosti. Anglická verze je překladem české verze Studie proveditelnosti, obsahově jí musí odpovídat, a proto nepředpokládáme, že by došlo k výraznému rozšíření jejího rozsahu. S drobnou odchylkou z důvodu překladu je však počítáno.

O nutnosti podepsání přílohy žádosti o podporu rozhoduje to, v jaké formě se dokládá dle kap. 13, Přílohy 7 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část. Přílohy, které jsou dokládány ve formě Originál, musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem statutárního zástupce (oprávněné osoby), a to buď přímo v dokumentu a/nebo v IS KP21+ prostřednictvím „pečetítka“. Pokud je tedy příloha podepsaná přímo v dokumentu, podpis přes „pečetítko“ již není vyžadován. V případě příloh dokládaných ve formě Úředně ověřená kopie není podpis přes „pečetítko“ vyžadován. U příloh, které se dokládají ve formě Prostá kopie je pak nutno rozlišit, zda vzor přílohy obsahuje kolonku na podpis. Pokud se jedná o přílohu, jejíž vzor obsahuje kolonku na podpis, musí obsahovat podpis, přičemž je ale možné doložit prostý sken dokumentu fyzicky podepsaného statutárním zástupcem/oprávněnou osobou a není vyžadován podpis přes „pečetítko“. Pokud se jedná o přílohu, pro kterou není stanoven vzor, nebo její vzor neobsahuje kolonku na podpis, dokládá se prostý sken dokumentu nebo digitální dokument bez podpisu. Rovněž tedy není nutné podepsání přílohy přes „pečetítko“.

Pro přílohu Žádost o podporu AJ je vypracován vzor, který je zveřejněn na stránkách OP JAK na záložce výzvy Špičkový výzkum v sekci Dokumenty → Vzory příloh k žádosti o podporu. Doporučujeme postupovat následujícím způsobem:

  • vyhotovte export žádosti o podporu v češtině z IS KP21+ (PDF verze formuláře žádosti, tzv. tisková verze žádosti, která se vyhotovuje s využitím tlačítka Tisk v horní liště žádosti v IS KP21+);
  • otevřete si vzor přílohy Žádost o podporu v AJ, který svou strukturou kopíruje tiskovou verzi žádosti v češtině. Do vzoru přílohy Žádost o podporu v AJ vyplňte anglický překlad jednotlivých polí žádosti. Zachovejte přitom strukturu přílohy (ponechte stanovené anglické názvy kapitol a sekcí žádosti o podporu);
  • ujistěte se, že veškeré informace obsažené v Tiskové verzi žádosti v češtině, jsou obsažené také v příloze Žádost o podporu v AJ;
  • přílohu Žádost o podporu v AJ doložte jako součást zipového souboru s názvem „Annexes in English“ (více vizte kap. 5.2. Pravidel pro žadatele a příjemce – Specifická část).

Při podání žádosti o podporu je vyžadováno doložení CV odborného manažera projektu (v případě, že projekt obsahuje více než 1 výzkumný záměr) a vedoucího/vedoucích výzkumných záměrů. Dále je vyžadováno doložení CV/kvalifikačních předpokladů klíčových/excelentních pracovníků. U ostatních členů odborného týmu žadatel dokládá CV/kvalifikační předpoklady dle svého uvážení. Žádný přesný počet pozic odborného týmu, u kterých mají být CV/kvalifikační předpoklady doloženy, nelze doporučit. Na posouzení kvality a kvalifikace členů odborného týmu je ale kladen velký důraz při věcném hodnocení žádostí o podporu, proto doporučujeme doložit co nejvíce informací dokládajících kvalitu/kvalifikaci členů odborného týmu.

Možnost hrazení některých pozic z paušálních nákladů je v příloze Realizační tým pro případ, kdy by se žadatel rozhodl hradit některé z pozic odborného týmu z paušálních nákladů či jiných zdrojů. Stále platí informace, že pozice spadající do podpůrného týmu projektu nejsou v příloze Realizační tým uváděny a nejsou předmětem hodnocení. Tím pádem v průběhu realizace projektu ani nepodléhají ŽoZ.

Ano, krátkodobé cesty do zahraničí (např. na konference, workshopy) pracovníků na pozicích Odborný manažer projektu a Vedoucí výzkumných záměrů jsou možné. Náklady s nimi spojené spadají pod přímé náklady a lze je zahrnout do položky Cestovní náhrady. Konkrétní omezení pro délku či charakter cest (kromě výše uvedeného) nejsou stanovena, ovšem účelnost těchto cest bude obdobně jako ostatní položky rozpočtu předmětem věcného hodnocení.

V OP JAK platí, že není možné prostřednictvím žádosti o změnu zařadit do rozpočtu položku, která byla zcela odstraněna na základě hodnocení projektu ze strany hodnoticí/výběrové komise. Pravidlo pro nemožnost navýšit položky krácené hodnoticí/výběrovou komisí však již v OP JAK není.

Nelze. Položka rozpočtu Jednorázové částky – administrativní tým je určena výhradě pro pozice vyjmenované v aktivitě č. 1 Řízení projektu. Všechny ostatní administrativní pozice spadají do podpůrného týmu a jsou hrazeny z paušálních nákladů.

Nelze. Tento typ výdaje je nutné hradit z paušálních nákladů, jedná se o personalistiku, blíže viz PpŽP – obecná část, kap. 8.2.3.

Odměny jsou součástí sumy ročních osobních nákladů zaměstnance. Veškeré osobní náklady včetně odměn však musí souviset se stejným nebo obdobným druhem činnosti, která bude prováděna v rámci realizace projektu.

Ano, pro mzdy odborného týmu je možné volit způsob stanovení mzdy/platu a1), a2) nebo b2), dle typu pozice a potřeb žadatele/partnera.

V případě využití metody b2) se již nerozlišuje, zda se jedná o excelentní/klíčové pracovníky nebo „neklíčové pracovníky“. V případě využití metody b2) je hodinová sazba vypočtena na základě doložených podkladů a již není dále posuzována v návaznosti na kódy ISPV.

Pro excelentní a klíčové pracovníky lze využít metodu a1) a2) i b2).

Pro obě výše uvedené metody je shodné to, že je mzda/plat stanovena na základě mzdové historie konkrétního pracovníka. Rozdíl spočívá ve způsobu vykazování. V případě zvolení metody a2) jsou finanční prostředky alokovány v kapitole rozpočtu 1.1.1.1.2.4 – Osobní výdaje – odborný tým, která spadá mezi přímé výdaje, a tyto výdaje jsou v době realizace projektu prokazovány účetními doklady a z projektu jsou propláceny ve výši doložené těmito doklady. V případě využití metody b2) jsou finanční prostředky alokovány v kapitole rozpočtu 1.1.1.3.1 – Jednotkové náklady – odborný tým, která spadá mezi zjednodušené metody vykazování a v době realizace projektu jsou výdaje prokazovány zjednodušenou formou, viz obecná PpŽP, kap. 8.2.2 Standardní stupnice jednotkových nákladů, část „Vykazování jednotkových nákladů – odborný tým“. Zde jsou uvedena veškerá pravidla k metodě b2, včetně dokladů, které je nutné doložit k ŽoP a které pro příp. kontrolu na místě. V případě metody b2) je z projektu uhrazena částka vypočítaná dle vzorce, nikoliv skutečně proplacená mzda.

Způsob stanovení jednotkové sazby dle varianty a2) individuální stanovení jednotkové sazby je možné ve výjimečných případech a je určeno výhradně pro klíčové/excelentní pracovníky, u nichž není vhodné stanovení jejich mzdy/platu dle kódů CZ-ISCO dle ISPV.  Zejména se může jednat např. o zahraniční pracovníky. V případě využití této varianty je pro posouzení hospodárnosti výdajů nezbytné doložení mzdy / platu / odměny z dohody, která byla vyplácena dané osobě za obdobnou práci v předchozím období, tj. za období po sobě jdoucích 12 měsíců, aby byly vyloučeny krátkodobé výkyvy (např. proplacení mimořádných odměn apod.). V případě, kdy by příjemce neměl k dispozici údaje za uplynulých po sobě jdoucích 12 měsíců, doporučujeme doložení výdělku za kratší období důkladně zdůvodnit.

V případě, že pracovní zařazení a náplň zaměstnance odpovídá plně náplni pracovníka zařazeného do projektu, je možné u klíčového/excelentního pracovníka doložit podklady o výši mezd od jiného zaměstnavatele.

Pravidla explicitně nestanovují, že se musí jednat o období bezprostředně předcházející datu podání žádosti o podporu. Přestože je žádoucí, aby údaje byly co nejaktuálnější, může žadatel použít takové období, aby to bylo administrativně zvládnutelné z hlediska přípravy rozpočtu projektu. Důležité je ovšem dodržet podmínku 12 (nejméně však 4) po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Způsobilá může být celá taková investice, pokud je celá využívána pro projekt a je nezbytná k jeho realizaci.

Mzdu zahraničního excelentního pracovníka lze stanovit buď prostřednictvím kódů CZ-ISCO dle ISPV, kde je limit maximálního příspěvku z OP JAK roven limitu 9. decilu (metoda a1), nebo v případě, že tento způsob není vhodný/možný, lze stanovit mzdu dle metody a2) individuální stanovení jednotkové sazby. Stanovenou jednotkovou sazbu dle metody a2) je nutné doložit řádným zdůvodněním včetně doložení souvisejících podkladů. Za řádné zdůvodnění je považováno např. doložení mzdy / platu / odměny z dohody, která byla vyplácena dané osobě za obdobnou práci v předchozím období, tj. za období 12 po sobě jdoucích měsíců, aby byly vyloučeny krátkodobé výkyvy (např. proplacení mimořádných odměn apod.). V případě, kdy by příjemce neměl k dispozici údaje za uplynulých 12 měsíců, doporučujeme doložení výdělku za kratší období důkladně zdůvodnit.

Žadatel v rozpočtu projektu uvádí jednotkovou cenu tak, aby byla zajištěna hospodárnost vynaložených finančních prostředků. Hospodárností se rozumí zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Za nejprůkaznější způsob prokázání hospodárnosti výdajů je tak stanovení jednotkové sazby dle nejnižší doložené nabídky. Pokud však žadatel z nějakých důvodů nemůže z doložených nabídek zvolit tu s nejnižší cenou, měl by ale uvést řádné a průkazné zdůvodnění tohoto kroku, na základě kterého hodnotitelé vyhodnotí, zdali je požadovaná cena adekvátní. Tvorba rezervy na zvýšení cen v žádosti o podporu ani navýšení celkových způsobilých výdajů projektu v průběhu řešení projektu není možné. Výše jednotlivých položek rozpočtu žádosti o podporu musí odpovídat výši položek na Seznamu obvyklých cen, případně doloženým nabídkám či průzkumu trhu. Hodnotitelé vycházejí při posuzování hospodárnosti požadovaných finančních prostředků z aktuálních a reálných cen, není možné vycházet z jakýchkoliv předpokladů. Žadatel by tedy měl při tvorbě projektu brát v potaz i možný budoucí nárůst cen a důkladně zvážit možnosti s ohledem na případnou nutnost dofinancování z vlastních či jiných zdrojů.

Ano, datum zahájení fyzické realizace projektů může předcházet datu vydání právního aktu. Z časového hlediska mohou být výdaje uskutečněné nejdříve dnem vyhlášení výzvy. V případě uplatnění zpětné způsobilosti výdajů jsou pro tuto výzvu před datem zahájení realizace projektu způsobilé pouze výdaje spojené s přípravou stavební projektové dokumentace, tzn. dokumentů uvedených v Tabulce č. 4 Přehled požadovaných dokumentů ke stavební části projektu (v kap. 5.11, Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část).

Limit sazeb per diem byl změněn Rozhodnutím Evropské komise C(2021)35 – nová sazba byla stanovena pro Českou republiku ve výši 177 EUR/24 hodin, platný odkaz naleznete ZDE. Z výše uvedeného důvodu již původní odkaz z Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část není funkční. Žadatelé byli na tuto skutečnost upozorněni aktualitou na webu OP JAK.

Limit se vztahuje na příslušnou kapitolu rozpočtu, nikoliv na celou aktivitu.

Pokud příjemce pro účely projektu uzavřel partnerství či spolupráci (dále jen „partnerství“) s jiným subjektem/jinými subjekty za účelem realizace aktivit přispívajících k řízení změn v oblasti životního prostředí, společnosti a hospodářství, na které se zaměřuje Zelená dohoda pro Evropu, zvolí v SDP položku „Zelené partnerství“ a následně uvede do popisu SDP předmět/účel partnerství včetně činnosti nebo činností, které budou v rámci partnerství vykonávány ve vazbě na klíčové aktivity projektu, a uvede subjekt/subjekty, s nimiž bylo partnerství uzavřeno. V případě vzniku „Zeleného partnerství“ v průběhu realizace doplní příjemce SDP dodatečně v následující ZoR.

Výchozí materiály k dané problematice jsou vyhotoveny v anglickém jazyce, jejich překlady do českého jazyka, jehož součástí jsou i názvy misí, jsou formulovány v různých veřejně dostupných zdrojích odlišně. Jejich význam, věcnost i obsah jsou však shodné, odlišnost je dána pouze uplatněním různých synonym při překladu. ŘO zvolil terminologii oficiální české verze Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695, ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32021R0695. Terminologie byla aktualizována v monitorovacím systému a postupně bude promítnuta do veškeré související dokumentace ŘO.

Pro zadání volitelné klíčové aktivity je potřeba na záložce Klíčové aktivity kliknout na pole „Nový záznam“. Následně se žadateli zobrazí dvě šedivá pole označena „Název klíčové aktivity“. Horní šedivé pole je výběr z číselníku povinných klíčových aktivit. Spodní šedivé pole je textové a slouží pro zadání volitelných klíčových aktivit. Do textového pole žadatel napíše název volitelné klíčové aktivity. Do žlutých polí pak žadatel uvede popis a přehled nákladů. Následně je záznam třeba uložit. Po uložení se volitelná klíčová aktivita přepíše do přehledové tabulky v horní části obrazovky.

Ano, ty, které se započítávají do cílové hodnoty příslušného indikátoru v 1. roce udržitelnosti, budou také pod sankcemi stanovenými v právním aktu. V dalších letech udržitelnosti projektu již publikace pod sankcemi standardně nejsou, nedojde-li vlivem konkrétních okolností v projektu v průběhu jeho realizace k dodatku k právnímu aktu, kde by taková povinnost byla stanovena.

Nezávisí na počtu takovýchto výzkumníků, musí se jednat minimálně o 1 výzkumníka s úvazkem alespoň 0,2 FTE. V případě splnění této a dalších podmínek uvedených v SPpŽP může žádost za toto kritérium obdržet maximálně 10 bodů, bez ohledu na počet takovýchto výzkumníků

Toto do indikátoru vykázat nelze, započítává se vždy celý subjekt (dle IČO) a zároveň smlouvy mezi žadatelem a partnery se do tohoto indikátoru nezapočítávají.

Dedikace OP JAK není povinností, ale je výhodou pro následné administrativní ověření. Zároveň platí, že uvedení více dedikací není pro započtení do indikátoru vylučovací.

Závěrem z recenzního řízení či doporučením editora k vydání článku či obdobným potvrzením.

Ano. Publikaci je třeba vykázat do indikátoru „Publikace z podpořených projektů“ či „Odborné publikace – letters, reviews, statě ve sborníku“, tedy dle typu publikace. Následně lze publikaci diferencovat prostřednictvím dalších indikátorů, přičemž možných je více variant, dle reálného stavu: „Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty“, „Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků“, „Počet publikací publikovaných v prvním kvartilu nejvlivnějších časopisů v oboru“ a „Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) v prvním kvartilu publikací dle oborově normalizované citovanosti“.

Pravidlo „poměrného vykazování“ se týká pouze projektů v OP VVV/OP JAK. ŘO sleduje výsledky/výstupy, které vznikly pouze na základě jeho intervencí a ty je pak třeba poměrově mezi zapojené projekty rozdělit. Pokud k výsledku/výstupu došlo i na základě podpory dalších poskytovatelů, na úrovni OP JAK je toto nerelevantní a k dalšímu poměrovému dělení nedochází.

Podílově se započítávají pouze publikace, které jsou stanovené jako závazné hodnoty projektu v OP VVV, tj. jejich nenaplnění je pod sankcí. Tzn. hodnoty publikací, které byly stanoveny pro období udržitelnosti projektu OP VVV a nejsou „odloženým závazkem“ realizace projektu OP VVV, není nutné dělit mezi MI OP JAK a OP VVV.

V neplacených časopisech je možné publikovat. Nejedná se ale o tzv. „green route“ (zelenou cestu OA). U časopisů, kde není vyžadováno APC, jde o tzv. „diamond model“, který je naopak podporován, protože autor nemusí platit publikační poplatek a náklady na publikování hradí někdo jiný (např. poskytovatel, učená společnost atd.).

Ano, žadatelé mohou tento nástroj využít. Součástí nástroje je i šablona pro DMP podle podmínek Horizon Europe.

Jedná se o data management plan s vazbou na celý projekt a předkládá jej pouze žadatel, respektive (v době realizace) příjemce, ale musí obsahovat informace, jak s výzkumnými výsledky a daty pracuje každý ze zapojených subjektů do projektu.

ISAB musí splnit podmínky stanovené pravidly výzvy. Pokud již instituce žadatele disponuje poradním orgánem, který tato pravidla splňuje, je možné pro účely projektu použít stávající orgán.

ISAB je ustanovována pro projekt jako celek, nikoliv pro jednotlivé instituce. Je třeba, aby ji měl zřízenu žadatel, který zodpovídá za celý projekt.

Jedná se o pracovníka se zkušenostmi s přenosem výzkumných výsledků do praxe, působení v soukromé firmě není podmínkou.

Text PpŽP – obecná část, kap. 5.11, odpovídá platnému stavebnímu zák. č. 283/2021 Sb., jehož účinnost však byla odložena z 07/2022 na 1. 7. 2023. S ohledem na to je nyní nutné řídit se aktuálně účinným stavebním zák. č. 183/2006 Sb. Vámi dotazovaná varianta odpovídá situaci, kdy dle § 103 aktuálně účinného stavebního zákona není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení. V takovém případě žadatel předloží při podání žádosti o podporu pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas, nebo – v případě, že dle zák. č. 183/2006 Sb. nejsou územní rozhodnutí nebo souhlas vyžadovány, doloží žadatel čestné prohlášení (dokument vytvořený žadatelem – vzor není k dispozici) s uvedením konkrétního ustanovení zák. č. 183/2006 Sb., na základě kterého není výše uvedené zákonem vyžadováno. Pokud je to možné, doloží žadatel k čestnému prohlášení další podpůrné doklady, zejm. vyjádření stavebního úřadu. V obou uvedených případech musí žadatel doložit grafický a slovní popis stavby s jednoznačnou informací o předmětném záměru. S ohledem na to, že text kap. 5.11 obecných PpŽP v tuto chvíli neodpovídá aktuálně účinnému stavebnímu zákonu, bude v tomto smyslu v nejbližší době aktualizován.

V takovémto případě by došlo k porušení stanovené podmínky a jednalo by se o nezpůsobilý výdaj. Toto je možné řešit buď vysláním pracovníka až po určité době jeho působení v projektu, případně jej zavázat k dalšímu působení v týmu po ukončení mobility. Tato podmínka se neuplatní ve výjimečných případech, jako je např. dlouhodobá pracovní neschopnost, mateřská dovolená, úmrtí, kdy současně platí, že do konce realizace projektu již není možné tuto podmínku z časových důvodů splnit.

Toto není možné. Cílem aktivity č. 3 je trvalé zapojení zahraničního výzkumníka do projektu a je prokazováno před zahájením realizace projektu. Oproti tomu cílem aktivity č. 6 Mobility odborného týmu je dočasné zapojení zahraničních výzkumníků a bude realizováno dle potřeb projektu kdykoliv v průběhu řešení projektu (ne po celou dobu jeho trvání).

Takto podmínka změn personálního zajištění projektu není formulována. Dle kapitoly 7.4.2.2 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část je do podstatných změn – významných zařazena změna na pozici klíčového/excelentního pracovníka, Odborného manažera projektu a Vedoucích výzkumných záměrů.

U pozice Odborného manažera projektu se uvádějí všechny od roku 2016 (se zvýrazněním 5 nejvýznamnějších) z důvodu posouzení faktu, že převažují výsledky výzkumu v hlavním oboru projektu, a u Vedoucích výzkumných záměrů pouze 5 nejvýznamnějších (respektive minimálně 3 u VVZ – juniora).

Žadatel do žádosti o podporu uvádí předpokládané datum zahájení fyzické realizace projektu, které není navázáno na délku hodnoticího procesu. Splnění podmínky 7 let se pak posuzuje právě k tomuto datu.

Ano, nicméně je nutné splnit limit maximálního úvazku 1,0 FTE, resp. 1,2 FTE (viz dále PpŽP – obecná část, kap. 8.1.5).

Formu doložení zahraniční spolupráce specifikuje závorka v kap. 5.7 v Aktivitě 3 PpŽP – Specifická část, tj „výzkumník musí mít významnou mezinárodní vědeckou zkušenost (např. získání titulu Ph.D. v zahraničí nebo dlouhodobější výzkumný pobyt na zahraniční instituci během Ph.D studia či po jeho skončení v délce min. 12 měsíců nebo krátkodobé opakované výzkumné pobyty na zahraniční instituci v obdobné délce kumulativně, případně pracovní zkušenost v aplikační sféře v zahraničí v dané výzkumné oblasti, kde se zabýval výzkumem, popřípadě spolupráce se zahraničními autory, která vyústila ve společné publikace)“. Co se týká publikací, které vznikly mezinárodní spoluprací, není definováno, že musí patřit mezi 3 nejvýznamnější publikace od r. 2016.

Konkrétní rozsah zkušeností pro tuto pozici není stanoven. Tento požadavek má za cíl zajistit, aby byl projekt řízen osobou, která bude mít odbornou zkušenost z řízení projektu v obdobném rozsahu, v jakém je předložen do výzvy Špičkový výzkum. Celková kvalifikace a zkušenosti pro danou pozici jsou předmětem věcného hodnocení. Ve studii proveditelnosti je vždy prostor na případný komentář k obsazení pozice.

CV administrativního týmu není nutno dokládat. Pro projekty této výzvy platí, že náklady na administrativní tým, jenž je součástí hlavního projektového týmu, jsou vykazovány prostřednictvím jednorázových částek a náplň práce těchto pozic je standardizovaná. Administrativní pracovníci nezařazení v Hlavním projektovém týmu se hradí z paušálních nákladů a rovněž k nim není potřeba dokládat CV. Kvalita ani náplň práce členů administrativního týmu není předmětem věcného hodnocení (posuzuje se pouze struktura administrativního týmu, který je součástí hlavního projektového týmu, a velikost úvazků jeho členů).

U klíčových a excelentních pracovníků žadatel povinně předloží buď CV v případě již obsazených pozic, nebo v případě neobsazených pozic výběrová kritéria pro danou pozici.

Ano lze, počet pracovníků na stejné pozici (u žadatele/partnerů), jejich potřeba a výše úvazku je posuzována v rámci procesu hodnocení (týká se pouze hlavního administrativního týmu, podpůrní administrativní pracovníci jsou hrazeni z paušálu a nejsou předmětem hodnocení).

Jedná se o pracovníka odborného týmu. Ve studii proveditelnosti je možné uvádět takovéto průřezové pozice do kapitoly 8.1 Management projektu, či jejich úvazek poměrně uvést k jednotlivým výzkumným záměrům v rámci kapitoly 11. Současně musí být tento pracovník uveden i v příloze Realizační tým.

Poměr „pro rata“ je nastaven jednotně pro celou výzvu, žadatel v IS KP21+ nic nevyplňuje. Z hlediska žadatele je tento údaj pouze informativní.

Při dodržení omezení výzvy na počet žádostí o podporu podaných jedním žadatelem, viz kap. 5.1 výzvy, je zapojení organizace do více žádostí v pozici žadatele možné. Nicméně na partnery projektu se omezení výzvy týkající se počtu podaných žádostí o podporu nevztahuje. Jako partner tedy organizace může být zapojena do libovolného počtu žádostí o podporu. Žadatel i partner musí splnit současně všechny podmínky oprávněnosti žadatele/partnera dle výzvy a navazující dokumentace.

Podpora je dle definice věcného zaměření výzvy směřována do „projektů orientovaného/aplikovatelného výzkumu, které mají potenciál v delším časovém horizontu vytvářet aplikovatelné výsledky výzkumu a vývoje.“ Orientovaný výzkum, na rozdíl od základního výzkumu typu blue sky research, je prováděn s očekáváním, že vytvoří širokou bázi poznatků, která pravděpodobně bude základem pro řešení již rozpoznaných či předpokládaných (aktuálních či budoucích) problémů, či objevujících se možností využití (definice dle FRASCATI Manuál. 2002). TRL vstupu i výstupu projektu blíže definována není. Nicméně v žádosti o podporu musí být popsán aplikační potenciál, který je předmětem hodnocení.

Pokud příjemce pro účely projektu uzavřel partnerství či spolupráci (dále jen „partnerství“) s jiným subjektem/jinými subjekty za účelem realizace aktivit přispívajících k řízení změn v oblasti životního prostředí, společnosti a hospodářství, na které se zaměřuje Zelená dohoda pro Evropu, zvolí v SDP položku „Zelené partnerství“ a následně uvede do popisu SDP předmět/účel partnerství včetně činnosti nebo činností, které budou v rámci partnerství vykonávány ve vazbě na klíčové aktivity projektu, a uvede subjekt/subjekty, s nimiž bylo partnerství uzavřeno. V případě vzniku „Zeleného partnerství“ v průběhu realizace doplní příjemce SDP dodatečně v následující ZoR.

Aktualizace přílohy žádosti o podporu Realizační tým

Řídicí orgán OP JAK zveřejňuje dne 11.11.2022 nový vzor přílohy Realizační tým. Nové vzorové přílohy k žádosti o podporu jsou zveřejňovány u výzev č. 02_22_008 Špičkový výzkum, č. 02_22_004 IPs Výzkum a vývoj I, č. 02_22_005 IPs Vzdělávání a č. 02_22_009 Smart Akcelerátor+ I. Nové vzory se liší od starší verze takto: ve sloupci G […]

Číst více
Ilustrační obrázek

Zveřejnění FAQ k výzvě č. 02_22_008 Špičkový výzkum

ŘO OP JAK informuje žadatele o zveřejnění často kladených dotazů k výzvě č. 02_22_008 Špičkový výzkum v sekci FAQ.  

Číst více

Metodický dopis č. 1 (stavební práce) k Pravidlům pro žadatele a příjemce – obecná část verze 1

Řídicí orgán OP JAK vydal dne 10. 11. 2022 Metodický dopis č. 1 k Pravidlům pro žadatele a příjemce – obecná část verze 1, který se týká dokládání stavebních prací před vydáním právního aktu a v průběhu realizace projektů. Metodický dopis č. 1 upřesňuje, jaké doklady ke stavebním pracím bude Řídicí orgán požadovat před 1. […]

Číst více

Metodický výklad k Pravidlům pro žadatele a příjemce – specifická část, verze 2 výzvy Špičkový výzkum

Řídicí orgán OP JAK si dovoluje informovat všechny žadatele výzvy Špičkový výzkum o zveřejnění metodického výkladu upřesňující požadovanou míru zapojení výzkumníků na pozicích Odborného manažera projektu a výzkumníka, který uspěl ve všech kolech hodnocení provedeném odbornými panely ERC, a dále požadovanou míru zapojení výzkumníků vyjíždějících na mobility do zahraničí. Metodický výklad k Pravidlům pro žadatele […]

Číst více

Nejčastější dotazy k výzvě Špičkový výzkum

Řídicí orgán OP JAK si dovoluje informovat všechny žadatele výzvy Špičkový výzkum o zveřejnění často kladených dotazů k této výzvě v sekci „FAQ“ (zobrazují se zde všechny často kladené dotazy OP JAK, které lze filtrovat dle jednotlivých výzev). Odpovědi lze nalézt též na záložce FAQ v rámci samotné výzvy Špičkový výzkum.

Číst více

Zveřejnění příloh k výzvě Špičkový výzkum

Řídicí orgán OP JAK si dovoluje informovat všechny žadatele výzvy Špičkový výzkum o zveřejnění anglického překladu Přílohy č. 1 Hodnotících kritérií. Společně s tímto dokumentem byl uveřejněn i vzory příloh Žádosti o podporu –  „Přehled veřejných zakázek“ a „Grant application“ (Žádost o podpory v AJ). Přílohy jsou k dispozici v sekci Dokumenty ZDE.

Číst více

Změna výzvy Špičkový výzkum a její navazující dokumentace

Řídicí orgán OP JAK dne 4. 10. 2022 zveřejňuje změnu výzvy č. 02_22_008 Špičkový výzkum. Konkrétně dochází k úpravě Přílohy č. 1 Hodnoticí kritéria výzvy, kde došlo k doplnění kritéria V1.2.2 Získané ERC granty o ERC SYNERGY grant. Současně ŘO zveřejňuje druhou verzi Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část, kam byla promítnuta výše zmíněná změna […]

Číst více
Ilustrační obrázek

Zveřejnění záznamu ze semináře výzvy Špičkový výzkum

Řídicí orgán OP JAK zveřejňuje záznam z distančního semináře pro žadatele o finanční podporu z výzvy č. 02_22_008 Špičkový výzkum, který se uskutečnil dne 7. září 2022. Záznam ze semináře je dostupný ke shlédnutí ZDE. Pod videem naleznete (po kliknutí na tlačítko „ZOBRAZIT VÍCE/SHOW MORE“) program semináře s interaktivní stopáží. Prezentace ze semináře je dostupná ke stažení ZDE. […]

Číst více

Informace k připravované změně výzvy Špičkový výzkum

Řídicí orgán Operačního programu Jan Amos Komenský (ŘO OP JAK) informuje o připravované změně výzvy č. 02_22_008 Špičkový výzkum, která bude předložena k projednání a schválení na 2. zasedání Monitorovacího výboru OP JAK (MV OP JAK), jenž se bude konat 3. října 2022. Navrhovaná změna je reakcí na podněty ze strany výzkumného terénu a jejím […]

Číst více

Dokumentace k výzvě Špičkový výzkum

Řídicí orgán OP JAK zveřejňuje anglickou verzi textu výzvy Špičkový výzkum a vzor studie proveditelnosti v anglickém jazyce. Dokumenty jsou k dispozici v sekci ZDE.

Číst více
Ilustrační obrázek

Komentář k rozpočtu

Řídicí orgán OP JAK zveřejňuje vzor přílohy k žádosti o podporu Komentář k rozpočtu. Vzor naleznete v části Dokumenty, Vzory příloh k žádosti o podporu u výzev Špičkový výzkum a Smart Akcelerátor+ I.

Číst více

Výzva č. 02_22_008 Špičkový výzkum

Řídicí orgán OP JAK dne 14. 7. 2022 zveřejňuje výzvu č. 02_22_008 Špičkový výzkum, která se zaměřuje na podporu výzkumu s vysokým potenciálem vytvoření špičkových a v budoucnu aplikovatelných výzkumných výsledků, výzkumu postaveného na excelentním výzkumném týmu a rozvoji mezinárodní spolupráce výzkumných organizací. Text výzvy je k dispozici v sekci ZDE.

Číst více
7. 9.
9:30 - 15:30

Distanční seminář pro žadatele – Výzva č. 02_22_008 Špičkový výzkum

Místo konání: Zoom - odkaz bude zaslán registrovaným zájemcům před konáním semináře.

Více informací

4. 10.
9:30 - 15:30

Distanční seminář pro žadatele – Výzva č. 02_22_008 Špičkový výzkum

Místo konání: Zoom - odkaz bude zaslán registrovaným zájemcům před konáním semináře.

Více informací