Výzva č. 02_22_008 Špičkový výzkum

Podle podmínek realizace povinné Aktivity 2 stanovených v kapitole 5.7 PpŽP – specifická část verze 3 je příjemce povinen zajistit po celou dobu realizace projektu činnost Mezinárodní vědecké rady projektu (ISAB), která se na svém jednání každoročně kriticky vyjádří a dá doporučení k plnění cílů projektu, ke kvalitě jeho výsledků a výstupů, k transferu znalostí a využívání aplikačního potenciálu projektu.

Za nesplnění podmínky v každém z těchto rozhodných období realizace projektu bude příjemci stanoven odvod ve výši porušení rozpočtové kázně podle bodu 1 části IV. právního aktu o poskytnutí/převodu podpory (dále jen „PA“). Po skončení realizace projektu je pak povinnost nastavena v bodě 3.2 části II. PA takto: „Příjemce je povinen, sám nebo ve spolupráci s partnerem, v době po ukončení realizace projektu na vlastní náklady uspořádat poslední jednání Mezinárodní vědecké rady projektu (ISAB) a závěry z tohoto jednání, včetně vlastních reakcí příjemce, předložit Poskytovateli dotace jako součást závěrečné zprávy o realizaci projektu.“

Za rozhodné období pro splnění povinnosti příjemce zajistit vyjádření ISAB se považuje každých uplynulých 12 po sobě jdoucích měsíců realizace projektu a dále období zbývajících měsíců do konce fyzické realizace projektu. Povinností ISAB je v rámci jednání vyhodnotit každé rozhodné období. V průběhu realizace projektu je tedy nutné, aby se ISAB sešla k výše uvedenému jednání vždy po uplynutí každých 12 po sobě jdoucích měsíců realizace projektu. Poslední rozhodné období před koncem realizace projektu může pak být zhodnoceno společně s celkovým vyhodnocením projektu, a to v rámci posledního jednání ISAB, které je příjemce povinen uspořádat po ukončení fyzické realizace projektu. Doložení každého vyjádření ISAB k projektu je i v případě společného projednání považováno za samostatnou povinnost.

Při porušení povinností bude příjemci za každé neuskutečněné, resp. řádně nevykázané jednání ISAB stanoven odvod ve výši 100 tis. Kč, a to podle bodu 12 části IV. PA / podle bodu 1 části IV. PA.

Zrealizované jednotkové náklady mobilit příjemce vykazuje pomocí soupisky jednotek / jednorázových částek. Do soupisky jednotek /jednorázových částek příjemce vyplňuje název subjektu (příjemce/partnera), číslo položky rozpočtu a počet jednotek. Cena jednotky je předvyplněna automaticky a je shodná s cenou jednotky uvedenou v rozpočtu projektu (blíže viz také Uživatelská příručka MS2021+ „Zpracování žádosti o platbu v ISKP21+, kapitola 2.4.6). Vzhledem k tomu, že položky rozpočtu pro mobility jsou agregované, tj., položka rozpočtu „Jednotkové náklady na mobility – příjezdy“ obsahuje sumu prostředků za příjezdové mobility a položka rozpočtu „Jednotkové náklady na mobility – výjezdy“ obsahuje sumu prostředků za výjezdové mobility, je vhodné u těchto položek stanovit v rozpočtu projektu cenu jednotky ve výši „1 Kč“ a počet jednotek stanovit ve výši alokovaných prostředků položky. Tímto je zabezpečeno, že na soupisce jednotek / jednorázových částek bude možné vykázat jakoukoliv dosaženou částku zrealizovaných jednotkových nákladů. V případě, že příjemce nemá v rozpočtu projektu u položek mobilit stanovenou cenu jednotky ve výši „1 Kč“ lze upravit výši ceny jednotky a počet jednotek prostřednictvím nepodstatné změny finančního charakteru.

Vhodné je uvést jméno pracovníka a instituci.

Ano, prostřednictvím změnového řízení, jedná se o podstatnou změnu významnou.

Úspory v rozpočtových položkách týkající se mobilit mohou vzniknout např. tím, že dojde ke zkrácení počtu dní realizace konkrétní mobility (zkrácení počtu dní v kalkulačce); nikoli v případě, že dojde k reálné účetní úspoře výdajů – tuto skutečnost do kalkulačky nelze promítnout.

Výzvou ani navazující dokumentací žádný konkrétní předepsaný způsob výběru pracovníků pro mobility definován není, je čistě v kompetenci příjemce. Nicméně je vždy nutné dodržet omezení daná výzvou a její navazující dokumentací (např. min. úvazek, vyloučení pracovníci z mobilit – odborný manažer projektu a vedoucí výzkumných záměrů).

Výčet dokumentů, jimiž příjemce prokazuje dosažení výstupu (realizaci mobility), je uveden v SPpŽP, kap. 8.2.2.

Jednotkový náklad je stanoven na personální výdaje (hrubá mzda včetně všech souvisejících obligatorních výdajů).

Obě jazykové verze jsou možné.

Přesný výčet dokumentů není specifikován, je tedy na příjemci, jak konkrétně tento nárok prokáže. Může se jednat například o oddací list, doklad o uzavření registrovaného partnerství, rodný list dítěte apod. Tyto dokumenty budou předmětem kontroly na místě.

Souběh úvazků není v rozporu s pravidly výzvy. Agenturu najmout lze, ale výdaje na zajištění personální/mzdové agendy agenturou nelze hradit z přímých výdajů projektu, jejich úhrada je možná z paušálních nákladů.

Pracovník přijíždějící na mobility do ČR musí být v projektu zaměstnán, a to buď na hlavní pracovní poměr nebo na dohodu o pracovní činnosti (je mu hrazena mzda a její obligatorní návazné složky; ostatní výdaje nejsou způsobilé – doprava, ubytování atd.).

Mobilita nesmí být kratší než 20 člověkodnů (pracovních dnů). Zároveň musí ze zprávy z mobility vyplývat, že stanovený cíl mobility byl naplněn.

Vycestovat mohou členové odborného týmu, kromě odborného manažera projektu a vedoucích výzkumných záměrů.

Ano, ovšem je nutné prokázat, že každá mobilita má samostatný jedinečný cíl; není možné argumentovat tím, že plánované aktivity v rámci jedné mobility nebylo možné splnit.

Osobní výdaje za dobu, po kterou se členové odborného realizačního týmu projektu účastní konference, jsou způsobilé z přímých výdajů / jednotkových nákladů (b2) projektu. Výdaje spojené s tuzemskou služební cestou členů realizačního týmu projektu (jízdní výdaje, ubytování, stravné, nutné vedlejší výdaje – vč. konferenčního poplatku) však z přímých výdajů projektu hradit nelze (v případě, že je na výzvě stanovena paušální sazba dle bodu a) kap. 8.2.3. PpŽP – obecná část), a to bez ohledu na to, zda jsou propláceny formou cestovního příkazu či formou nákupu služeb. Pro případy, kdy jsou členové odborného realizačního týmu zároveň cílovou skupinou, blíže viz Metodický výklad k pravidlům pro žadatele a příjemce – obecná část, verze 2 a 3 ZDE. Účast na takovéto konferenci, pokud by byla aktivní, by se vykázala do indikátoru 210 181 Počet příspěvků na odborných akcích

Ano.

Toto možné není. Při výpočtu částky k vrácení při nenaplnění cílových hodnot indikátorů ŘO zjišťuje, zda byla/nebyla naplněna cílová hodnota konkrétního indikátoru. V případě, kdy byla tato hodnota přeplněna, tento indikátor vstupuje do výpočtu s hodnotou 100 %, pouze u nenaplněné cílové hodnoty indikátoru zjišťuje ŘO jeho konkrétní procento nenaplnění – menší než 100 %, které pak vstupuje do výpočtu odvodů dle PA.

Dokládá se kopií grantové žádosti, ze které musí jednoznačně vyplývat, že do projektu je zapojen alespoň jeden člen odborného týmu a je zde prokazatelná souvislost s výzkumným zaměřením podpořeného projektu OP JAK. Viz PpŽP – specifická část, kapitola 7.8 Monitorování a dokladování indikátoru 203 121/203 111 Počet podaných grantů – mezinárodních/národních.

Ano, je to možné v případě, kdy se bude jednat o akci pro odbornou veřejnost, příspěvek bude prokazatelně věcně souviset s podpořeným projektem, autorem příspěvku je člen odborného týmu a bude prezentován členem odborného týmu, popřípadě zástupcem instituce příjemce/partnera.

Ano, je možné realizovat i on-line jednání ISAB. Jednání se musí realizovat alespoň jednou za rok, odvody jsou uvedeny v PA.

Ano, je dána Manuálem jednotného vizuálního stylu fondů EU v programovém období 2021–2027. Pro tvorbu povinných nástrojů pak doporučuje ŘO využívat Generátor nástrojů povinné publicity v programovém období 2021–2027, do něhož jsou veškerá pravidla užívání log již zakomponována a výstupem je tak nástroj, který plně odpovídá všem požadovaným pravidlům publicity daného programového období/programu.

Ano, stačí pouze jedna pamětní deska.

O umístění rozhoduje příjemce, podmínkou je pouze to, aby byla na místě dobře viditelném pro veřejnost.

Permanentní billboard nebo stálá pamětní deska musí být umístěn/a po celou dobu fyzické existence dané operace (v případě stavby po dobu existence stavby, v případě pořízení stroje po dobu fungování stroje atp.).

Jedná se o akci, na kterou je zvána širší veřejnost a jejímž účelem je šířit povědomí o realizaci projektu (nikoli tedy primární cílová skupina projektu). Příjemce zve zástupce ŘO a EK.

Ne, pokud součet výdajů nedosáhne hodnoty, pro kterou by již měla být realizována VZ.

Zpravidla se jedná o situaci, kdy je částka pořizovací ceny majetku/služeb nárokovaná z přímých výdajů projektu vyšší než 50 000,00 Kč (sloupec Schválené výdaje/příjmy v SD). U některých druhů výdajů PpŽP definují zvláštní pravidla pro provádění průzkumů trhu, a to např. při nákupu letenek či u výdajů za ubytování v rámci cestovních výdajů pracovníků projektu.

Nastavení a dodržení limitů ISPV bylo kontrolováno v rámci hodnocení žádosti o podporu. V době realizace budou tyto limity kontrolovány ve vazbě na nastavení jednotkové sazby v rozpočtu projektu.

Částky vykazované ve formě jednorázových částek na administrativní tým zahrnuté do ŽoP příjemce nedokladuje (tzn., že nedokládá pracovně-právní dokumenty, výstupy ze mzdového účetnictví apod). Částka zahrnutá do ŽoP je násobkem měsíčních osobních nákladů vypočtených kalkulačkou jednorázové částky (b1) a počtu měsíců sledovaného období (počet měsíců se může lišit, blíže viz PpŽP – specifická část, kap. 8.2.1). V kalkulačce jsou vždy uvedeny úvazky ve výši, v jaké byly akceptovány při hodnocení žádosti o podporu, tzn., měsíční osobní náklady, resp. jednorázovou částku není možné v době realizace projektu navýšit prostřednictvím navýšení úvazků v kalkulačce. Co se týče odměňování pracovníků, příjemce postupuje v souladu se svými vnitřními předpisy.

Viz kapitola 5.7 SPpŽP výzvy, část Vyloučené aktivity.

Toto nelze jednoznačně definovat, nicméně je potřeba mít na paměti nastavení výzvy. Tým by měl být jednak vyrovnaný, co se odbornosti týče, a zároveň musí dokázat absorbovat mladé výzkumníky včetně Ph. D. studentů, které vědecky vychovává a odborně rozvíjí.

Postup pro zadávání rámcové dohody do ISKP21+ je uveden v kap. 12.1. Uživatelské příručky IS KP21+ Pokyny pro práci v modulu VZ.

Nelze. Nejprve musí být provedena kontrola VZ a následně lze teprve provést kontrolu dodatku VZ. V případě, že je dodatek dostupný při vkládání dokumentů k VZ do ISKP21+, je možné ho přiložit a kontrola bude provedena souběžně.

Dle kap. 6.6. Pravidel pro zadávání a kontrolu veřejných zakázek ŘO takovouto kontrolu neprovádí.

Ano, je to dáno definicí pro započítání publikace do indikátoru, kdy není možné započítat publikace podané do peer review procesu před datem zahájení realizace projektu. Pokud je toto datum veřejně dohledatelné u verze publikace u vydavatele, je možné se na ně v soupisce pouze odkázat.

U konkrétní publikace je třeba zdůvodnění uvést do soupisky v části nepovinné postupy OV sloupce „Zdůvodnění, proč nebylo možné využít včasného sdílení výsledků“. Obecně by mělo být zahrnuto i v plánu pro správu dat.

Ano, ale pouze v případě, kdy vydavatel umožní zveřejnění v repozitáři pod licencí CC-BY.

Na toto nelze dát obecnou odpověď, řídí se oborově danými standardy. Naprostým minimem by mělo být to, aby bylo možné výsledky výzkumu, k nimž se data vztahují, ověřit. Zároveň by toto mělo být popsáno v plánu pro správu dat.

Ne, takový seznam neexistuje. Nelze jej vytvořit, jedná se o dynamické prostředí a zároveň není v České republice k této problematice uzpůsobená legislativa.

Vaší organizace se povinnost doložit vyjádření souhlasu zřizovatele netýká, jelikož pro to není splněna jedna ze dvou podmínek. Kromě právní formy zřizovatele by povinnost souhlasu zřizovatele veřejné výzkumné instituce s uzavřením partnerství musela být stanovena zákonem. Do změny zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, účinné od 1. 1. 2024, která mění podmínky pro veřejné výzkumné instituce zřízené ministerstvy, se taková změna nepromítla, proto souhlas zřizovatele nebude ŘO vyžadovat.

Indikátory zahrnující výsledky projektu typu publikace jsou následující:

214 021 Publikace z podpořených projektů

214 022 Odborné publikace – letters, reviews, statě ve sborníku

214 023 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty

214 024 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků

214 026 Počet publikací publikovaných v prvním kvartilu nejvlivnějších časopisů v oboru

214 027 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) v prvním kvartilu publikací dle oborově normalizované citovanosti

Je třeba se vždy podívat, jaký typ publikací je v daném indikátoru započítáván. V případě indikátoru 214 021 se o tzv. nápočtový indikátor nejedná. V jeho rámci jsou vykazovány pouze vybrané typy publikací typu články, kapitoly knih nebo knihy bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází. Indikátor 214 022 zahrnuje publikace typu letters, reviews, statě ve sborníku opět bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází.

Dále indikátory 214 023 a 214 024 zahrnují typy publikací z obou výše zmíněných indikátorů 214 021 a 214 022 tedy typy: „article„, „book„, „book chapter„, „letter„, „review“ a „conference/proceeding paper“ opět bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází. Dá se tedy říci, že pokud se publikace vykáže v indikátoru v 214 023 nebo 214 024 současně se vždy vykáže buď v indikátoru 214 021 či 214 022 dle typu publikace.

Oproti tomu indikátory 214 026 a 214 027 zahrnují pouze typy „article“, „letter“ a „review“, které jsou evidované v databázi Web of Science nebo Scopus. Navíc platí v případě indikátoru 214 026, že daná publikace musela být vydána v časopise, který v roce vydání publikace patří do prvního kvartilu nejvlivnějších časopisů oboru a v případě indikátoru 214 027 musí platit, že daná publikace se nachází v prvním kvartilu publikací dle oborově normované citovanosti, a to na konci období udržitelnosti. Tedy opět publikace zahrnuté v těchto dvou indikátorech se současně vždy vykáží i v indikátoru 214 021 nebo 214 022.

Například:

Na publikaci spolupracoval výzkumník z týmu projektu OP JAK společně s výzkumníkem ze zahraničí (mimo projekt). Publikace byla vydána a zveřejněna v databázi WoS jako „článek“. Tuto publikaci je možné započítat do indikátoru 214 021 a 214 023. Zároveň po uveřejnění nejvlivnějších časopisů v oboru za rok shodný s rokem vydání publikace je možné tuto publikaci započítat i do indikátoru 214 026 (v případě, kdy časopis, ve kterém byla publikace zveřejněna byl v prvním kvartilu těch nejvlivnějších časopisů v oboru – dle ukazatele Article influence score pro WoS a Scimago Journal Rank pro Scopus). Navíc na konci udržitelnosti po zjištění normalizovaného citačního indexu může být tato stejná publikace vykázána i v indikátoru 214 027 (pokud se bude nacházet v prvním kvartilu).

OP JAK oficiální převodník nevydal, nicméně je možné použít převodník Struktury oborů OECD (Frascati manual) Metodiky 17+. V tomto převodníku čtvrtý sloupec „Fields of research and development (FORD)“ odpovídá oborům dle klasifikace FORD druhé úrovně a poslední sloupec „RIV (dominující vazba)“ odpovídá oborům dle Stromu odborností a oborů OP JAK. Ke stažení zde.

Nikoliv. Každý projekt musí mít jednotící obor dle FORD druhé úrovně. Projekt, jehož výzkumné záměry nebudou zařazeny do stejného hlavního oboru dle FORD druhé úrovně, nebude podpořen, takový projekt by neodpovídal požadavkům výzvy.

Každý výzkumný záměr musí být věcně v souladu s hlavním oborem dle klasifikace FORD druhé úrovně. Tento hlavní obor je jednotícím prvkem celého výzkumného projektu. Pokud je projekt interdisciplinární, musí obsahovat alespoň v jednom výzkumném záměru kromě hlavního oboru ještě další obor dle klasifikace FORD druhé úrovně.

Například: Projekt je zaměřen na onkologii, je interdisciplinární a má dva výzkumné záměry. Hlavním oborem projektu je 3.2 Klinické lékařství, tento obor je tedy zastoupen v obou výzkumných záměrech. Jeden výzkumný záměr bude tematicky zaměřen pouze na onkologii, v druhém výzkumném záměru bude projekt řešit otázku vlivu životního prostředí na vznik nádorových onemocnění. Vedlejším oborem v tomto výzkumném záměru tedy bude obor 3.3 Zdravotnické vědy. Díky tomu, že jeden z výzkumných záměrů je zařazen do dvou oborů FORD druhé úrovně (hlavní jednotící obor pro celý projekt + vedlejší obor), lze jej považovat za interdisciplinární.

Indikátor 214 023 Odborné publikace (vybrané typy) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty uvádějte v rámci kapitoly 11 s rozpadem na jednotlivé výzkumné záměry, zatímco v kapitole 12 jsou tyto publikace uvedeny souhrnně. Cílová hodnota uvedená u tohoto indikátoru v kapitole 12 by tedy měla odpovídat součtu za jednotlivé výzkumné záměry uvedené v podkapitolách 11.X a zároveň i cílové hodnotě tohoto indikátoru uvedené v žádosti o podporu v IS KP21+.

Indikátor 203 541 Počet podpořených spoluprací uvádí v kapitole 11 spolupráce s tuzemskými institucemi s rozpadem na jednotlivé výzkumné záměry a v kapitole 12 jsou uvedeny pouze spolupráce se zahraničními institucemi. Cílová hodnota tohoto indikátoru uvedená v projektové žádosti IS KP21+, pak odpovídá součtu hodnot uvedených v jednotlivých podkapitolách 11.X a kapitole 12.

Jedná se o přepočtený úvazek na kalendářní rok. Například pokud projekt končí k 30. 6. 2028 a výzkumný pracovník pracuje v roce 2028 na pracovní úvazek 1,0, uvede se u tohoto výzkumného pracovníka do dané tabulky za rok 2028 0,5 FTE. Pokud je s pracovníkem uzavřena DPP/DPČ považuje se za ekvivalent 1,0 úvazku 168 hodin.

Samostatnou přílohou žádosti o podporu mohou být samostatně uzavřené, ucelené dokumenty, jako je například Memorandum of understanding se zahraniční institucí, smlouva, dopis, interní předpis, jejichž text jednoznačně nenavazuje na Studii proveditelnosti, nerozvádí ji, nerozšiřuje či nedoplňuje. Naopak bibliografické záznamy publikací, obrázky, schémata, tabulky apod., které navazují na části Studie proveditelnosti a tyto části doplňují o další informaci, je nutno považovat za přílohu Studie proveditelnosti (započítanou do rozsahu 100 stran), nikoliv samostatnou přílohu žádosti o podporu.

V případě duplicitních informací je možné se odkázat na informace uvedené v předešlých výzkumných záměrech, případně v jiné kapitole Studie proveditelnosti. Vždy je však třeba dbát na to, aby vše bylo pro hodnotitele snadno dohledatelné a přehledné.

Matice kritérií vyplývá z univerzálních či všeobecně platných kritérií pro celý operační program a na úrovni výzvy se pak mohou podmínky lišit. Stejně tak v různých projektech může být situace různá, a to právě s ohledem na to, zda je např. do projektu zapojen partner či nikoliv. Vždy tedy prosím vycházejte z podmínek stanovených výzvou a navazující dokumentací (PpŽP – specifická část).

V případě kritéria V2.4.1 se hodnocení týká zejména povinných a nepovinných postupů otevřené vědy, které se vztahují k projektu jako celku. V rámci tohoto kritéria se tedy posuzuje, nakolik jsou principy otevřené vědy dodržovány v rámci celého projektu, nikoliv za žadatele a partnery zvlášť.

V případě kritéria V2.8.2 je hodnocena genderová vyváženost týmů jednotlivých výzkumných záměrů a personálního zajištění projektu jako celku, nikoliv za žadatele a partnery zvlášť.

V případě kritéria V2.8.3 se aplikace nástrojů k prosazování genderové rovnosti dle výzvy/SPpŽP (prostřednictvím získaného ocenění HR Award či Plánu genderové rovnosti) dokládá čistě za subjekt žadatele, nikoliv za subjekty partnerů. Splnění tohoto kritéria je tedy posuzováno výhradně ve vztahu k subjektu žadatele.

Pokud je v projektu hlavním oborem např. 1.1 Matematika, pak u Odborného manažera projektu platí, že takovýto výzkumník musí prokázat, že jeho výsledky VaV za období od roku 2016 včetně musí být převažující v hlavním oboru tedy v tomto konkrétním případě v oboru 1.1 Matematika. Do CV tohoto výzkumníka se uvedou veškeré jeho výsledky a ty z oboru 1.1 Matematika musí převažovat (u publikací se pouze 5 nejvýznamnějších zvýrazní).

U vedoucího výzkumného záměru tento požadavek takto striktně uveden není. Zde se vyžaduje, aby se jednalo o výzkumníka splňujícího úroveň R3 nebo R4 dle klasifikace Euraxess (https://euraxess.ec.europa.eu/europe/career-development/training-researchers/research-profiles-descriptors) a zároveň, aby se jednalo o osobu dobře rozpoznatelnou v hlavním oboru tedy ve Vašem případě 1.1 Matematika. Do CV Vedoucího výzkumného záměru není třeba uvádět všechny výsledky VaV od roku 2016 včetně, ale naopak uvádí se pouze 5 nejvýznamnějších. Prokázání, že se jedná o osobu dobře rozpoznatelnou v hlavním oboru, doloží žadatel například tím, že doložené publikace mají patrný přesah do hlavního oboru FORD druhé úrovně.

Zároveň obě pozice musí splnit další kvalifikační kritéria uvedené ve specifických pravidlech v kap. 5.7 v části minimální požadavky na kvalifikaci Odborného manažera projektu / Vedoucího výzkumného týmu.

Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část (dále je SPpŽP) stanovují povinnost koncipovat projekt v jednom hlavním oboru (jedná se o hlavní „vizi“ či jednotící oblast, která prostupuje celým projektem), který je obsažen ve všech výzkumných záměrech. Tento hlavní obor se uvádí ve Studii proveditelnosti v kap. 3. Vycházejte z tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP a oborů uvedených ve druhém sloupci s názvem „Obory dle klasifikace druhé úrovně FORD“. Z uvedeného tedy vyplývá, že se nemůže jednat o Vámi uváděný Vědní obor FORD 1. Přírodní vědy, ale je třeba zvolit obor o úroveň níže, tedy dle Vámi uvedeného případu se jedná o obor 1.1 Matematika. Tento hlavní obor definuje hlavní oborové směřování projektu a každý výzkumný záměr na něj musí být navázán.

Co se týče vedlejších oborů, ty si žadatel volí opět z v druhé úrovně klasifikace FORD, (viz druhý sloupec s názvem „Obory dle klasifikace druhé úrovně FORD“ dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP), a to nezávisle na zařazení do vědní oblasti FORD (tj. první sloupec s názvem „Širší klasifikace (vědní oblasti FORD)“ dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP). To znamená, že zvolené vedlejší obory, nemusí být všechny ze stejné vědní oblasti FORD (tj. první sloupec s názvem „Širší klasifikace (vědní oblasti FORD dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP), kam patří hlavní obor projektu.

Ve Vámi uváděném příkladu je tedy možné mít výzkumné záměry, které spadají nad rámec hlavního oboru 1.1 Matematika, který bude řešen v každém výzkumném záměru, taktéž do vedlejšího oboru 5.4 Sociologie. Pokud bude jeden výzkumný záměr (nad rámec hlavního oboru 1.1 Matematika) zařazen také ve vedlejším oboru 5.4 Sociologie, musí zde probíhat výzkum, který souvisí s hlavním zaměřením projektu, což je 1.1 Matematika. Obecně není možné v projektu realizovat výzkumný záměr, který se bude zabývat naprosto nesouvisejícím výzkumem/oborem/oblastí s hlavním oborovým zaměřením projektu (ve Vašem případě obor 1.1 Matematika – tedy každý výzkumný záměr musí tento obor mít jako hlavní, byť některé mohou být současně zaměřeny interdisciplinárně i na obory vedlejší – např. 5.4 Sociologie). Není přípustné, aby byl projekt „slepen“ z naprosto oborově nesouvisejících výzkumných záměrů, např. aby projekt o třech výzkumných záměrech se ve dvou VZ zabýval oborem 1.4 Chemické vědy a v třetím řešil výzkum v oboru 2.5 Materiálové inženýrství bez jakéhokoliv spojujícího hlavního oboru, který má být jednotícím prvkem celého projektu, a který má být přítomen ve všech výzkumných záměrech.

Je to možné, pouze za podmínky, že se jedná o dílčí činnost v projektu, to znamená, že se jedná o výjimečný případ, jádro odborného týmu bude působit v ČR. Dále musí platit, že pracovní smlouva takovéhoto výzkumníka bude uzavřena s žadatelem/partnerem projektu z ČR s místem výkonu práce v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se jedná o nestandardní řešení, je třeba ve Studii proveditelnosti v části 11.1.7 nezbytnost a účelnost zapojení takovéhoto výzkumníka zdůvodnit a popsat, jak bude reálně fungovat. Upozorňujeme však, že v případě Odborného manažera projektu je takovéto zapojení do projektu omezeno do limitu maximálně 30 % jeho celkového úvazku v rámci realizace projektu.

Ano, toto možné je. Ač je výzvou stanoveno přípustné místo realizace projektu území ČR, s výjimkou aktivity č. 6 Mobility odborného týmu, která může být realizována i mimo území ČR, je možné dílčí části aktivit projektu realizovat i mimo území ČR. Mezi takovéto dílčí činnosti lze například uvést krátkodobé výjezdy na konference, workshopy, networking, sběr vzorků v zahraničí apod.

Nastavení výzvy stanovuje přípustné místo realizace projektu území ČR s výjimkou aktivity č. 6 Mobility odborného týmu, která může být realizována i mimo území ČR. Na zapojení partnera do projektu pohlíží OP JAK jako na spoluřešitele aktivit (hlavních, nikoliv dílčích) stanovených výzvou.

Zapojení zahraničního partnera se sídlem mimo ČR v tom smyslu, že by prováděl aktivity na území mimo ČR, není přípustné, protože je v rozporu s přípustným místem realizace, a to bez ohledu na výši finančního zapojení daného partnera do projektu.

Zapojení zahraničního partnera není však výzvou vyloučeno v případě, kdy partner má pobočku v ČR, kde by probíhaly aktivity projektu. Partner by se také mohl podílet na realizaci aktivity č. 6 Mobility odborného týmu – příjezdy.

Kořenová kritéria jsou kritéria, která se dělí na dílčí kritéria. Pro splnění kořenového kritéria je nutno v součtu za všechna dílčí kritéria dosáhnout minimální počet bodů uvedený ve sloupci „min. bodová hranice v případě kořenových kritérií“.

V případě výzvy Špičkový výzkum se kořenová kritéria objevují ve 2. kroku věcného hodnocení.

Jedním takovým případem je kořenové kritérium RIS3. Toto kritérium je rozděleno na 4 dílčí kritéria: KETs a nově vznikající technologie, Strategické téma VaVaI v aplikačním odvětví, Téma v oblasti SHUV a Soulad s misemi RIS3. Každé z těchto dílčích kritérií má hodnoticí funkci, tzn. že se za něj přidělují body, avšak není stanovena minimální bodová hranice pro jeho splnění. Kořenové (nadřazené) kritérium RIS3 má však kombinovanou funkci, tzn. že za něj žádost musí získat stanovený minimální počet bodů (5), aby ho splnila. V praxi to znamená, že v součtu za všechna 4 dílčí kritéria žádost musí získat minimálně 5 bodů z 26, aby splnila kořenové kritérium RIS3. Pokud tuto minimální hranici nesplní, je vyřazena z procesu schvalování.

Dalším příkladem je kořenové kritérium „Genderová dimenze/aspekt“. Toto kritérium je rozděleno na 3 dílčí kritéria: Genderová dimenze výzkumu, Genderová vyváženost týmů a Genderová témata v rámci výzkumné organizace. Každé z těchto dílčích kritérií má kombinovanou funkci, tzn. že v každém z těchto kritérií musí žádost získat alespoň minimální stanovený počet bodů (3 body z 5) jinak je vyřazena z procesu schvalování. Pokud tuto podmínku naplní, bude i součet bodů za dílčí kritéria dosahovat minimální bodovou hranici pro kořenové kritérium „Genderová dimenze/aspekt“ (9 bodů z 15), které tím bude splněno.

Posledním příkladem je Kořenové kritérium „Stavba“, které má vylučovací funkci. Pro žádosti, v nichž nejsou plánovány stavební úpravy, je kritérium automaticky považováno za splněno. U žádostí, které se stavebními úpravami počítají, se hodnotí dílčí kritéria: Nezbytnost rekonstrukce/stavebních úprav, Rozpočet stavební části projektu a Zajištění a proveditelnost stavební části projektu. Aby žádost postoupila do další fáze procesu schvalování, za každé dílčí kritérium musí získat alespoň 3 body z 5. V součtu pak za kořenové kritérium dosáhne alespoň 9 bodů z 15, čímž bude kořenové kritérium Stavba vyhodnoceno jako splněno. Do celkového počtu bodů se však body za toto kořenové kritérium nezapočítají.

Podmínka dosažení požadovaného obratu musí být splněna za poslední dvě po sobě jdoucí uzavřená účetní období trvající 12 měsíců (která existují), za která měl žadatel/partner s finančním příspěvkem odevzdat daňová přiznání a která předcházejí datu podání žádosti o podporu. Bude-li žádost předkládána v roce 2022, žadatel doloží obrat za roky 2020 a 2021. V případě podání žádosti v roce 2023, kdy ještě nebude účetní období za rok 2022 uzavřeno, žadatel doloží buď doklad o obratu za roky 2020 a 2021, nebo doklad o obratu za rok 2021 a čestné prohlášení o tom, že obrat za rok 2022 bude doložen před vydáním právního aktu. Doklad o obratu není nutno předkládat v případě, že roční obrat lze ověřit z veřejně přístupných registrů spravovaných státem (seznam, všech veřejných rejstříků a registrů naleznete ZDE).

Příloha Prokázání vlastnické struktury žadatele se dokládá pouze v případě, že žadatel není OSS a zároveň jeho vlastnickou strukturu nelze ověřit z veřejných rejstříků spravovaných státem (seznam, všech veřejných rejstříků a registrů naleznete ZDE).

Při ověření vlastnických vztahů dochází ze strany ŘO ke kontrole 3 kategorií informací:

• identifikace osob jednajících jménem žadatele/partnera – žadatel pouze uvede informace o osobách jednajících jeho jménem/jménem partnera na záložce Osoby subjektu v IS KP21+ a jedná-li jménem žadatele osoba na základě udělené plné moci, doloží plnou moc/pověření;
• výpis z evidence skutečných majitelů – pokud žadatel patří mezi instituce, které skutečného majitele nemají v souladu s § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů (standardně se jedná o VVŠ, v.v.i., apod.), žadatel nic nedokládá. V opačném případě se žadatel ujistí, že jsou údaje o jeho skutečných majitelích uvedeny v Evidenci skutečných majitelů a že jsou tyto údaje úplné. ŘO si může v procesu kontroly formálních náležitostí a oprávněnosti od žadatele vyžádat výpis z ESM dle zákona o ESM (úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji), případně doplňující informace/doklady k vlastnické struktuře (statut, zakladatelskou smlouvu, seznam akcionářů);
• identifikace osob, v nichž má žadatel/partner podíl, a výše tohoto podílu – pokud žadatel nemá podíl v žádných právnických osobách, nic nedokládá. Pokud žadatel má podíl v právnických osobách, ověří si, zda jsou tyto údaje dostupné ve Veřejném rejstříku podle právnických osob v angažmá. Jsou-li dostupné, nic k žádosti nedokládá. Nejsou-li dostupné/úplné, vyplní a doloží přílohu Prokázání vlastnické struktury žadatele.

Pokud obrat žadatele dosahuje za každé ze dvou předcházejících po sobě jdoucích uzavřených účetních období 30 % CZV, dokládá pouze doklad o svém vlastním obratu a nedokládá doklad o obratu partnera s finančním příspěvkem.

Ano, před předložením žádosti o podporu je nutno důkladně zkontrolovat, zda máte v modulu VZ v IS KP21+ uvedeny a na projekt navázány všechny související veřejné zakázky (podrobné informace jsou uvedeny v Uživatelské příručce IS KP21+ Pokyny pro práci v modulu VZ). Současně je nutno společně se žádostí o podporu doložit povinnou přílohu Přehled veřejných zakázek dle stanoveného vzoru, který naleznete na stránkách OP JAK na záložce výzvy Špičkový výzkum v sekci Dokumenty → Vzory příloh k žádosti o podporu. Tato příloha je důležitá pro hodnocení žádosti o podporu.

Informace o úpravách výzvy (včetně případných úprav vzorů příloh žádosti o podporu) budou zveřejněny na webových stránkách OP JAK u vyhlášené výzvy. Žadatelé, kteří již mají založenou žádost o podporu v IS KP21+, budou informováni o zveřejnění změny výzvy také prostřednictvím interní depeše v IS KP21+.

Ano, DMP je přílohou Studie proveditelnosti a do limitu 100 stran SP se proto započítává. DMP nemusí být doložen v anglickém jazyce, stačí doložit pouze jeho českou verzi.

Limit 100 stran se vztahuje k české mutaci Studie proveditelnosti. Anglická verze je překladem české verze Studie proveditelnosti, obsahově jí musí odpovídat, a proto nepředpokládáme, že by došlo k výraznému rozšíření jejího rozsahu. S drobnou odchylkou z důvodu překladu je však počítáno.

O nutnosti podepsání přílohy žádosti o podporu rozhoduje to, v jaké formě se dokládá dle kap. 13, Přílohy 7 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část. Přílohy, které jsou dokládány ve formě Originál, musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem statutárního zástupce (oprávněné osoby), a to buď přímo v dokumentu a/nebo v IS KP21+ prostřednictvím „pečetítka“. Pokud je tedy příloha podepsaná přímo v dokumentu, podpis přes „pečetítko“ již není vyžadován. V případě příloh dokládaných ve formě Úředně ověřená kopie není podpis přes „pečetítko“ vyžadován. U příloh, které se dokládají ve formě Prostá kopie je pak nutno rozlišit, zda vzor přílohy obsahuje kolonku na podpis. Pokud se jedná o přílohu, jejíž vzor obsahuje kolonku na podpis, musí obsahovat podpis, přičemž je ale možné doložit prostý sken dokumentu fyzicky podepsaného statutárním zástupcem/oprávněnou osobou a není vyžadován podpis přes „pečetítko“. Pokud se jedná o přílohu, pro kterou není stanoven vzor, nebo její vzor neobsahuje kolonku na podpis, dokládá se prostý sken dokumentu nebo digitální dokument bez podpisu. Rovněž tedy není nutné podepsání přílohy přes „pečetítko“.

Pro přílohu Žádost o podporu AJ je vypracován vzor, který je zveřejněn na stránkách OP JAK na záložce výzvy Špičkový výzkum v sekci Dokumenty → Vzory příloh k žádosti o podporu. Doporučujeme postupovat následujícím způsobem:

• vyhotovte export žádosti o podporu v češtině z IS KP21+ (PDF verze formuláře žádosti, tzv. tisková verze žádosti, která se vyhotovuje s využitím tlačítka Tisk v horní liště žádosti v IS KP21+);
• otevřete si vzor přílohy Žádost o podporu v AJ, který svou strukturou kopíruje tiskovou verzi žádosti v češtině. Do vzoru přílohy Žádost o podporu v AJ vyplňte anglický překlad jednotlivých polí žádosti. Zachovejte přitom strukturu přílohy (ponechte stanovené anglické názvy kapitol a sekcí žádosti o podporu);
• ujistěte se, že veškeré informace obsažené v Tiskové verzi žádosti v češtině, jsou obsažené také v příloze Žádost o podporu v AJ;
• přílohu Žádost o podporu v AJ doložte jako součást zipového souboru s názvem „Annexes in English“ (více vizte kap. 5.2. Pravidel pro žadatele a příjemce – Specifická část).

Při podání žádosti o podporu je vyžadováno doložení CV odborného manažera projektu (v případě, že projekt obsahuje více než 1 výzkumný záměr) a vedoucího/vedoucích výzkumných záměrů. Dále je vyžadováno doložení CV/kvalifikačních předpokladů klíčových/excelentních pracovníků. U ostatních členů odborného týmu žadatel dokládá CV/kvalifikační předpoklady dle svého uvážení. Žádný přesný počet pozic odborného týmu, u kterých mají být CV/kvalifikační předpoklady doloženy, nelze doporučit. Na posouzení kvality a kvalifikace členů odborného týmu je ale kladen velký důraz při věcném hodnocení žádostí o podporu, proto doporučujeme doložit co nejvíce informací dokládajících kvalitu/kvalifikaci členů odborného týmu.

Možnost hrazení některých pozic z paušálních nákladů je v příloze Realizační tým pro případ, kdy by se žadatel rozhodl hradit některé z pozic odborného týmu z paušálních nákladů či jiných zdrojů. Stále platí informace, že pozice spadající do podpůrného týmu projektu nejsou v příloze Realizační tým uváděny a nejsou předmětem hodnocení. Tím pádem v průběhu realizace projektu ani nepodléhají ŽoZ.

Ano, krátkodobé cesty do zahraničí (např. na konference, workshopy) pracovníků na pozicích Odborný manažer projektu a Vedoucí výzkumných záměrů jsou možné. Náklady s nimi spojené spadají pod přímé náklady a lze je zahrnout do položky Cestovní náhrady. Konkrétní omezení pro délku či charakter cest (kromě výše uvedeného) nejsou stanovena, ovšem účelnost těchto cest bude obdobně jako ostatní položky rozpočtu předmětem věcného hodnocení.

V OP JAK platí, že není možné prostřednictvím žádosti o změnu zařadit do rozpočtu položku, která byla zcela odstraněna na základě hodnocení projektu ze strany hodnoticí/výběrové komise. Pravidlo pro nemožnost navýšit položky krácené hodnoticí/výběrovou komisí však již v OP JAK není.

Nelze. Položka rozpočtu Jednorázové částky – administrativní tým je určena výhradě pro pozice vyjmenované v aktivitě č. 1 Řízení projektu. Všechny ostatní administrativní pozice spadají do podpůrného týmu a jsou hrazeny z paušálních nákladů.

Nelze. Tento typ výdaje je nutné hradit z paušálních nákladů, jedná se o personalistiku, blíže viz PpŽP – obecná část, kap. 8.2.3.

Odměny jsou součástí sumy ročních osobních nákladů zaměstnance. Veškeré osobní náklady včetně odměn však musí souviset se stejným nebo obdobným druhem činnosti, která bude prováděna v rámci realizace projektu.

Ano, pro mzdy odborného týmu je možné volit způsob stanovení mzdy/platu a1), a2) nebo b2), dle typu pozice a potřeb žadatele/partnera.

V případě využití metody b2) se již nerozlišuje, zda se jedná o excelentní/klíčové pracovníky nebo „neklíčové pracovníky“. V případě využití metody b2) je hodinová sazba vypočtena na základě doložených podkladů a již není dále posuzována v návaznosti na kódy ISPV.

Pro excelentní a klíčové pracovníky lze využít metodu a1) a2) i b2).

Pro obě výše uvedené metody je shodné to, že je mzda/plat stanovena na základě mzdové historie konkrétního pracovníka. Rozdíl spočívá ve způsobu vykazování. V případě zvolení metody a2) jsou finanční prostředky alokovány v kapitole rozpočtu 1.1.1.1.2.4 – Osobní výdaje – odborný tým, která spadá mezi přímé výdaje, a tyto výdaje jsou v době realizace projektu prokazovány účetními doklady a z projektu jsou propláceny ve výši doložené těmito doklady. V případě využití metody b2) jsou finanční prostředky alokovány v kapitole rozpočtu 1.1.1.3.1 – Jednotkové náklady – odborný tým, která spadá mezi zjednodušené metody vykazování a v době realizace projektu jsou výdaje prokazovány zjednodušenou formou, viz obecná PpŽP, kap. 8.2.2 Standardní stupnice jednotkových nákladů, část „Vykazování jednotkových nákladů – odborný tým“. Zde jsou uvedena veškerá pravidla k metodě b2, včetně dokladů, které je nutné doložit k ŽoP a které pro příp. kontrolu na místě. V případě metody b2) je z projektu uhrazena částka vypočítaná dle vzorce, nikoliv skutečně proplacená mzda.

Způsob stanovení jednotkové sazby dle varianty a2) individuální stanovení jednotkové sazby je možné ve výjimečných případech a je určeno výhradně pro klíčové/excelentní pracovníky, u nichž není vhodné stanovení jejich mzdy/platu dle kódů CZ-ISCO dle ISPV.  Zejména se může jednat např. o zahraniční pracovníky. V případě využití této varianty je pro posouzení hospodárnosti výdajů nezbytné doložení mzdy / platu / odměny z dohody, která byla vyplácena dané osobě za obdobnou práci v předchozím období, tj. za období po sobě jdoucích 12 měsíců, aby byly vyloučeny krátkodobé výkyvy (např. proplacení mimořádných odměn apod.). V případě, kdy by příjemce neměl k dispozici údaje za uplynulých po sobě jdoucích 12 měsíců, doporučujeme doložení výdělku za kratší období důkladně zdůvodnit.

V případě, že pracovní zařazení a náplň zaměstnance odpovídá plně náplni pracovníka zařazeného do projektu, je možné u klíčového/excelentního pracovníka doložit podklady o výši mezd od jiného zaměstnavatele.

Pravidla explicitně nestanovují, že se musí jednat o období bezprostředně předcházející datu podání žádosti o podporu. Přestože je žádoucí, aby údaje byly co nejaktuálnější, může žadatel použít takové období, aby to bylo administrativně zvládnutelné z hlediska přípravy rozpočtu projektu. Důležité je ovšem dodržet podmínku 12 (nejméně však 4) po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Způsobilá může být celá taková investice, pokud je celá využívána pro projekt a je nezbytná k jeho realizaci.

Mzdu zahraničního excelentního pracovníka lze stanovit buď prostřednictvím kódů CZ-ISCO dle ISPV, kde je limit maximálního příspěvku z OP JAK roven limitu 9. decilu (metoda a1), nebo v případě, že tento způsob není vhodný/možný, lze stanovit mzdu dle metody a2) individuální stanovení jednotkové sazby. Stanovenou jednotkovou sazbu dle metody a2) je nutné doložit řádným zdůvodněním včetně doložení souvisejících podkladů. Za řádné zdůvodnění je považováno např. doložení mzdy / platu / odměny z dohody, která byla vyplácena dané osobě za obdobnou práci v předchozím období, tj. za období 12 po sobě jdoucích měsíců, aby byly vyloučeny krátkodobé výkyvy (např. proplacení mimořádných odměn apod.). V případě, kdy by příjemce neměl k dispozici údaje za uplynulých 12 měsíců, doporučujeme doložení výdělku za kratší období důkladně zdůvodnit.

Žadatel v rozpočtu projektu uvádí jednotkovou cenu tak, aby byla zajištěna hospodárnost vynaložených finančních prostředků. Hospodárností se rozumí zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Za nejprůkaznější způsob prokázání hospodárnosti výdajů je tak stanovení jednotkové sazby dle nejnižší doložené nabídky. Pokud však žadatel z nějakých důvodů nemůže z doložených nabídek zvolit tu s nejnižší cenou, měl by ale uvést řádné a průkazné zdůvodnění tohoto kroku, na základě kterého hodnotitelé vyhodnotí, zdali je požadovaná cena adekvátní. Tvorba rezervy na zvýšení cen v žádosti o podporu ani navýšení celkových způsobilých výdajů projektu v průběhu řešení projektu není možné. Výše jednotlivých položek rozpočtu žádosti o podporu musí odpovídat výši položek na Seznamu obvyklých cen, případně doloženým nabídkám či průzkumu trhu. Hodnotitelé vycházejí při posuzování hospodárnosti požadovaných finančních prostředků z aktuálních a reálných cen, není možné vycházet z jakýchkoliv předpokladů. Žadatel by tedy měl při tvorbě projektu brát v potaz i možný budoucí nárůst cen a důkladně zvážit možnosti s ohledem na případnou nutnost dofinancování z vlastních či jiných zdrojů.

Ano, datum zahájení fyzické realizace projektů může předcházet datu vydání právního aktu. Z časového hlediska mohou být výdaje uskutečněné nejdříve dnem vyhlášení výzvy. V případě uplatnění zpětné způsobilosti výdajů jsou pro tuto výzvu před datem zahájení realizace projektu způsobilé pouze výdaje spojené s přípravou stavební projektové dokumentace, tzn. dokumentů uvedených v Tabulce č. 4 Přehled požadovaných dokumentů ke stavební části projektu (v kap. 5.11, Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část).

Limit sazeb per diem byl změněn Rozhodnutím Evropské komise C(2021)35 – nová sazba byla stanovena pro Českou republiku ve výši 177 EUR/24 hodin, platný odkaz naleznete ZDE. Z výše uvedeného důvodu již původní odkaz z Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část není funkční. Žadatelé byli na tuto skutečnost upozorněni aktualitou na webu OP JAK.

Limit se vztahuje na příslušnou kapitolu rozpočtu, nikoliv na celou aktivitu.

Pokud příjemce pro účely projektu uzavřel partnerství či spolupráci (dále jen „partnerství“) s jiným subjektem/jinými subjekty za účelem realizace aktivit přispívajících k řízení změn v oblasti životního prostředí, společnosti a hospodářství, na které se zaměřuje Zelená dohoda pro Evropu, zvolí v SDP položku „Zelené partnerství“ a následně uvede do popisu SDP předmět/účel partnerství včetně činnosti nebo činností, které budou v rámci partnerství vykonávány ve vazbě na klíčové aktivity projektu, a uvede subjekt/subjekty, s nimiž bylo partnerství uzavřeno. V případě vzniku „Zeleného partnerství“ v průběhu realizace doplní příjemce SDP dodatečně v následující ZoR.

Výchozí materiály k dané problematice jsou vyhotoveny v anglickém jazyce, jejich překlady do českého jazyka, jehož součástí jsou i názvy misí, jsou formulovány v různých veřejně dostupných zdrojích odlišně. Jejich význam, věcnost i obsah jsou však shodné, odlišnost je dána pouze uplatněním různých synonym při překladu. ŘO zvolil terminologii oficiální české verze Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695, ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32021R0695. Terminologie byla aktualizována v monitorovacím systému a postupně bude promítnuta do veškeré související dokumentace ŘO.

Pro zadání volitelné klíčové aktivity je potřeba na záložce Klíčové aktivity kliknout na pole „Nový záznam“. Následně se žadateli zobrazí dvě šedivá pole označena „Název klíčové aktivity“. Horní šedivé pole je výběr z číselníku povinných klíčových aktivit. Spodní šedivé pole je textové a slouží pro zadání volitelných klíčových aktivit. Do textového pole žadatel napíše název volitelné klíčové aktivity. Do žlutých polí pak žadatel uvede popis a přehled nákladů. Následně je záznam třeba uložit. Po uložení se volitelná klíčová aktivita přepíše do přehledové tabulky v horní části obrazovky.

Ano, ty, které se započítávají do cílové hodnoty příslušného indikátoru v 1. roce udržitelnosti, budou také pod sankcemi stanovenými v právním aktu. V dalších letech udržitelnosti projektu již publikace pod sankcemi standardně nejsou, nedojde-li vlivem konkrétních okolností v projektu v průběhu jeho realizace k dodatku k právnímu aktu, kde by taková povinnost byla stanovena.

Nezávisí na počtu takovýchto výzkumníků, musí se jednat minimálně o 1 výzkumníka s úvazkem alespoň 0,2 FTE. V případě splnění této a dalších podmínek uvedených v SPpŽP může žádost za toto kritérium obdržet maximálně 10 bodů, bez ohledu na počet takovýchto výzkumníků

Toto do indikátoru vykázat nelze, započítává se vždy celý subjekt (dle IČO) a zároveň smlouvy mezi žadatelem a partnery se do tohoto indikátoru nezapočítávají.

Dedikace OP JAK není povinností, ale je výhodou pro následné administrativní ověření. Zároveň platí, že uvedení více dedikací není pro započtení do indikátoru vylučovací.

Závěrem z recenzního řízení či doporučením editora k vydání článku či obdobným potvrzením.

Ano. Publikaci je třeba vykázat do indikátoru „Publikace z podpořených projektů“ či „Odborné publikace – letters, reviews, statě ve sborníku“, tedy dle typu publikace. Následně lze publikaci diferencovat prostřednictvím dalších indikátorů, přičemž možných je více variant, dle reálného stavu: „Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty“, „Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků“, „Počet publikací publikovaných v prvním kvartilu nejvlivnějších časopisů v oboru“ a „Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) v prvním kvartilu publikací dle oborově normalizované citovanosti“.

Pravidlo „poměrného vykazování“ se týká pouze projektů v OP VVV/OP JAK. ŘO sleduje výsledky/výstupy, které vznikly pouze na základě jeho intervencí a ty je pak třeba poměrově mezi zapojené projekty rozdělit. Pokud k výsledku/výstupu došlo i na základě podpory dalších poskytovatelů, na úrovni OP JAK je toto nerelevantní a k dalšímu poměrovému dělení nedochází.

Podílově se započítávají pouze publikace, které jsou stanovené jako závazné hodnoty projektu v OP VVV, tj. jejich nenaplnění je pod sankcí. Tzn. hodnoty publikací, které byly stanoveny pro období udržitelnosti projektu OP VVV a nejsou „odloženým závazkem“ realizace projektu OP VVV, není nutné dělit mezi MI OP JAK a OP VVV.

V neplacených časopisech je možné publikovat. Nejedná se ale o tzv. „green route“ (zelenou cestu OA). U časopisů, kde není vyžadováno APC, jde o tzv. „diamond model“, který je naopak podporován, protože autor nemusí platit publikační poplatek a náklady na publikování hradí někdo jiný (např. poskytovatel, učená společnost atd.).

Ano, žadatelé mohou tento nástroj využít. Součástí nástroje je i šablona pro DMP podle podmínek Horizon Europe.

Jedná se o data management plan s vazbou na celý projekt a předkládá jej pouze žadatel, respektive (v době realizace) příjemce, ale musí obsahovat informace, jak s výzkumnými výsledky a daty pracuje každý ze zapojených subjektů do projektu.

ISAB musí splnit podmínky stanovené pravidly výzvy. Pokud již instituce žadatele disponuje poradním orgánem, který tato pravidla splňuje, je možné pro účely projektu použít stávající orgán.