Jan Amos Komenský patří k největším pansofistům a filozofům Evropy. Zdůrazňoval, že vzdělávání je nikdy nekončící proces a že je třeba se mu celoživotně věnovat. Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) z tohoto předpokladu vychází a klade důraz na nezbytnost nabytí kompetencí k celoživotnímu vzdělávání, díky kterým člověk dosáhne maximalizace svého potenciálu a dlouhodobé uplatnitelnosti ve společnosti. Komenského myšlenky jsou o to naléhavější, o co rychleji se svět mění. Doba, v níž žijeme, je stále komplexnější a klade na nás nové nároky související s nastoupivším obdobím digitalizace, robotizace, klimatických a společenských změn. Jsme jejich součástí a hledáme východiska nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost a lidstvo.

Struktura OP JAK reflektuje prioritní témata financovaná ze strukturálních fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027 a zkušenosti z předchozích operačních programů v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě hraničních oblastí a možných synergií vede MŠMT průběžnou diskusi se všemi relevantními aktéry (zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj). Základním východiskem pro vyjednávání je nastavení hraničních oblastí v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Celková alokace OP JAK pro programové období 2021-2027:

Výzkum a vývoj

Priorita 1

Cílem podpory výzkumu a vývoje musí být rozvoj špičkových kapacit (jak v oblasti infrastrukturní, tak v oblasti lidských zdrojů včetně zvýšení schopnosti lépe využít potenciál kvalifikovaných žen), prohlubování znalostního potenciálu, kterým subjekty v ČR disponují, soustředění se na aktuální a budoucí celospolečenské výzvy a schopnost vybudování základny pro budoucí aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje v praxi, které slouží bez rozdílu všem. Jedině tak může česká ekonomika dlouhodobě konkurovat vyspělým zemím.

Mezi základní intervence OP JAK bude patřit:

Posílení strategické inteligence a kompetencí pro řízení politiky VaVaI a podpory inovačních ekosystémů na národní a regionální úrovni.

Posílení internacionalizace a rozvoj institucionálního prostředí výzkumných organizací, posílení špičkových výzkumných týmů.

Posílení spolupráce výzkumných organizací s aplikační sférou, posílení aplikovatelnosti výsledků VaVaI a posílení orientace výzkumu ve výzkumných organizací do oblastí s vysokým potenciálem aplikovatelnosti v praxi.

Posílení klíčové infrastruktury potřebné pro špičkový výzkum.

Vzdělávání

Priorita 2

Vzdělávání je považováno za jednu z klíčových hodnot a předpokladů pozitivního společenského a ekonomického rozvoje. Původní role formálního vzdělávání se s příchodem výzev 4. průmyslové revoluce výrazně mění a vyžaduje intenzivnější spolupráci mezi aktéry ve vzdělávání. Obecným cílem je vytvoření a rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a který poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě.

Cílem vzdělávání v následující dekádě musí být jedinec vybavený základními znalostmi a dovednostmi, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě ve prospěch nejen svého vlastního rozvoje, ale ve prospěch rozvoje společnosti.

Mezi základní intervence OP JAK bude patřit:

Modernizace cílů a obsahů vzdělávání, včetně forem a metod učení na všech úrovních vzdělávací soustavy (tj. od předškolního vzdělávání po terciární a další vzdělávání).

Zatraktivnění učitelské profese prostřednictvím zkvalitňování pregraduálního vzdělávání a podpory začínajících učitelů i jejich dalšího vzdělávání a profesního rozvoje.

Zajištění spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělání a snížení segregace, nerovností a rizika vyloučení ohrožených skupin ze vzdělávání.

Hlavním podkladovým materiálem pro přípravu OP JAK v oblasti vzdělávání byla Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+), jejíž příprava byla zahájena na počátku roku 2019. Cílem Strategie 2030+ je definice vize, priorit, cílů a opatření pro jejich dosažení v oblasti vzdělávacího systému a vzdělávací politiky v ČR pro období do roku 2030 a následující. V oblasti vysokého školství byl pak výchozím dokumentem Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021, k jehož finalizaci a schválení došlo v polovině rou 2020. Současně byly při tvorbě OP JAK zohledňovány i další strategické dokumenty a výstupy evaluací, dotazníková šetření a výstupy České školní inspekce (ČŠI).

Hlavními podkladovými materiály pro přípravu OP JAK v oblasti výzkumu a vývoje byly Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ a Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci 2021+ (tzv. Národní RIS3 strategie). Zároveň byly při zpracování OP JAK zohledňovány i Inovační strategie České republiky 2019–2030, Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (platnost pro období 2012–2030 a též veškeré evaluační zprávy a výzkumná šetření realizovaná v rámci OP VVV.

Platformy ustavené pro OP JAK jsou hlavním nástrojem naplňování principu partnerství, který je definován článkem 5 Obecného nařízení. Kromě naplnění principu partnerství je vytvoření platforem zásadní i pro zajištění vzájemné provázanosti a koordinace realizace programů mezi sebou i vůči Dohodě o partnerství pro programové období 2021–2027, jakožto zastřešujícímu strategickému dokumentu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Příprava OP JAK probíhala transparentním a partnerským způsobem a při návrhu jednotlivých platforem byly zohledněny rovněž zkušenosti se spoluprací v rámci přípravy a realizace OP VVV v programovém období 2014-2020.

Princip partnerství byl realizován nejen v rámci přípravy OP JAK prostřednictvím Přípravného výboru OP JAK a Tematické pracovní skupiny Výzkum a vývoj a Tematické pracovní skupiny Vzdělávání, ale bude aplikován i v rámci implementace OP JAK. Základním nástrojem pro zapojení relevantních partnerů do implementace, monitorování a evaluací bude Monitorovací výbor. Při jeho sestavování se vycházelo primárně z členství v Přípravném výboru OP JAK tak, aby se aktéři zapojení do přípravy operačního programu odpovídajícím způsobem podíleli také na jeho provádění. Partneři jsou dále zapojováni i do specifických odborných platforem a pracovních skupin souvisejících s implementací (např. platformy pro přípravu výzev – Plánovací komise programu).