Výzva č. 02_23_025 Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti

Toto je dáno pravidly vydavatele, u kterého je aktuálně publikace v recenzním řízení.

Zveřejňování preprintů patří mezi nepovinné postupy otevřené vědy a je vlastním závazkem příjemce. Pokud preprint není možné z relevantních důvodů zveřejnit, je nutné tuto skutečnost řádně odůvodnit. Absence preprintu však není důvodem k nezapočítání publikace do indikátoru.

Ano může, nicméně převod majetkových práv nedoporučujeme.

Podle pravidel OP JAK příjemce není povinen dodržovat postupy otevřené vědy u výsledků typu B (odborná kniha), C (kapitola v odborné knize) a D (stať ve sborníku). Pokud však existuje/bude existovat zákonná povinnost ukládat tyto výsledky do repozitáře, je příjemce povinen ji dodržet, nezávisle na pravidlech OP JAK.

Ano, je možné uvést více odkazů na datasety v jedné buňce. Doporučujeme přitom zachovat logické pořadí publikací a datasetů i v případech, kdy má jedna publikace více datasetů. Zachování číslování výrazně usnadní administrátorům projektů párování publikací s daty a urychlí kontrolu soupisky.

V soupisce se typicky vykazují nepovinné postupy vztahující se přímo k publikacím, to znamená preprinty, registrované zprávy, nebo otevřená review. Ostatní nepovinné postupy, které se netýkají konkrétní publikace, se předkládají v samostatné příloze Dokladování nepovinných postupů OV.

Pokud vydavatel neumožňuje licenci CC BY, může být článek opatřen restriktivnější licencí, ale pouze za předpokladu, že umožňuje okamžitý otevřený přístup, tedy bez embarga. V případě, že je publikace umístěna tzv. „za paywallem“, nelze ji považovat za výstup splňující principy otevřené vědy a není ji tedy možné v rámci indikátoru vykázat.

Uložení Plánu správy dat (DMP) do repozitáře není povinné. Záleží na rozhodnutí příjemce, zda jej chce zveřejnit, např. jako příklad dobré praxe. V rámci OP JAK má příjemce povinnost DMP vypracovat, průběžně jej aktualizovat, a předkládat jej ŘO podle stanovených pravidel.

Dedikace OP JAK není povinností, ale je výhodou pro následné administrativní ověření. Zároveň platí, že uvedení více dedikací není pro započtení do indikátoru vylučovací.

Ne, Supplementary information nejsou data podkladová, ale doplňující, kterými podporujete závěry publikace, případně obsahují data, která se například nevlezla do samotného rozsahu článku. To znamená, že pro splnění povinných postupů otevřené vědy nestačí vykazovat Supplementary information. Vždy to musí být podkladová výzkumná data uložená samostatně v repozitáři, která mají svůj vlastní perzistentní identifikátor (např. DOI, aby byla samostatně dohledatelná a citovatelná. Uložení samotných supplementary materials proto není považováno za splnění požadavku na zpřístupnění výzkumných dat.

Pravidla stanovují povinnost zajistit otevřený přístup k publikacím a současně ukládají povinnost zpřístupnit výzkumná data v souladu s principy FAIR. Z hlediska těchto principů je klíčový zejména princip vyhledatelnosti („to be Findable“), který předpokládá, že dataset má vlastní perzistentní identifikátor (typicky DOI). Pokud jsou data pouze přílohou článku bez samostatného perzistentního identifikátoru, nelze jejich dohledatelnost a citovatelnost považovat za plný soulad s principy FAIR.

V nástroji DSW je k dispozici šablona MŠMT vycházející ze šablony programu Horizont Evropa, jejíž použití OP JAK vyžaduje. Pokud v nástroji DSW vyplníte všechny relevantní otázky, je v zásadě dostačující vygenerovat výsledný dokument. Tuto šablonu můžete dále upravovat a doplňovat podle specifických potřeb projektu, samozřejmě při zachování povinných náležitostí stanovených OP JAK.

Metodické dopisy k SPpŽP týkající se povinných postupů otevřené vědy jsou již účinné, a je tedy možné na jejich základě požádat o změnu právního aktu. Dne 23. 2. 2026 byla vydána Příručka postupů otevřené vědy verze 1.2, ve které jsou zapracovány změny vyplývající z vydaných metodických dopisů. Zároveň je v přípravě komplexní a koncepčně přepracovaná verze 2.0, jejíž vydání je plánováno v průběhu roku 2026.

V případech, kdy projekt skutečně nepracuje s výzkumnými daty, je možné tuto skutečnost v DMP vysvětlit. Takové situace jsou však poměrně specifické a je nutné je vždy posuzovat individuálně s ohledem na charakter projektu. Doporučujeme proto postup předem konzultovat s příslušným projektovým administrátorem OP JAK.

Ano, publikace, které dosud pravidla nesplňovaly, lze opětovně vykázat, pokud jsou dodatečně splněny všechny požadované podmínky.

Metodický dopis v tomto ohledu nepřináší žádnou změnu. Nepovinné postupy je příjemce povinen plnit v takovém rozsahu, ke kterému se zavázal v právním aktu.

Pokud vydavatel zveřejnění preprintu neumožňuje, není nutné preprint za každou cenu publikovat ani volit jiný časopis pouze z tohoto důvodu. V takovém případě postačí tuto skutečnost jasně uvést do soupisky v části nepovinné postupy OV sloupce „Komentář k plnění požadavků otevřené vědy“ (například konstatováním, že vydavatel zveřejnění preprintu neumožňuje). Cílem není vytvářet tlak na změnu publikační strategie, ale podpořit otevřené sdílení tam, kde je to možné. Pokud je omezení ze strany vydavatele srozumitelně vysvětleno, je takový postup považován za relevantní a akceptovatelný.

Povinnost se týká uložení podkladových dat, na jejichž základě článek vznikl, a to bez ohledu na to, která instituce tato data vytvořila. Rozhodující je, že se jedná o relevantní výzkumná data vztahující se k danému článku. Je však důležité zdůraznit, že uložení dat do důvěryhodného repozitáře automaticky neznamená jejich zveřejnění. Povinnost se týká uložení dat, nikoli nutně jejich otevřeného zpřístupnění. Pokud některý z partnerů nesouhlasí s otevřeným sdílením dat, je možné přístup k datům omezit nebo je uložit v neveřejném režimu. V takovém případě je nutné tuto skutečnost zaznamenat a odůvodnit v Plánu správy dat.

Autor má při vyjednávání s vydavatelem obvykle omezenou vyjednávací pozici, zejména pokud standardní smlouva automaticky převádí autorská práva na vydavatele. V rámci OP JAK byla vydána Open Science Policy, která je dostupná na webu Řídícího orgánu v anglické verzi. Kromě toho je OP JAK jakožto poskytovatel vyžadující otevřený přístup k publikacím zahrnut ve vyhledávači Open Policy Finder, což autorovi poskytuje argument, že požadavek na ponechání majetkových práv vyplývá z povinnosti stanovené poskytovatelem, nikoli z osobní preference. Ne všichni vydavatelé však takovýto závazek otevřeného přístupu respektují. Doporučeným postupem je při prvním zaslání manuskriptu do časopisu uvést do průvodního dopisu editorovi text uvedený níže, který byl ŘO rozeslán příjemcům v červenci 2025.

“This work has been funded by a grant from the Programme Johannes Amos Comenius under the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic [project number]. As set out in the Legal Act, beneficiaries must ensure that the open access to the published version or the final peer-reviewed manuscript accepted for publication is provided immediately after the date of publication via a trusted repository under the latest available version of the Creative Commons Attribution International Public Licence (CC BY) or a licence with equivalent rights.“

„Tato práce byla financována z dotace Operačního programu Jan Amos Komenský Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [číslo projektu]. Jak je uvedeno v právním aktu, příjemci musí zajistit, aby neprodleně po dni publikování byl prostřednictvím důvěryhodného repozitáře zajištěn otevřený přístup k publikované verzi nebo k finálnímu recenzovanému rukopisu přijatému k publikaci pod poslední dostupnou verzí mezinárodní veřejné licence Creative Commons Attribution (CC BY), nebo licencí s rovnocennými právy.“

Preprint lze zveřejnit jak před zahájením recenzního řízení, tak v jeho průběhu. Smyslem preprintu je včasné sdílení výzkumného výstupu ještě před ukončením standardního publikačního procesu. Pro účely vykazování však platí, že preprint musí být zveřejněn před oficiálním přijetím článku vydavatelem a musí souviset s odbornou publikací, která byla následně kladně přijata k publikování. Preprint se zároveň uvádí v souhrnné soupisce k vybraným indikátorům u dané publikace, k níž se vztahuje; pokud tedy publikace nevznikne nebo není přijata k publikování, není relevantní ani její preprint a publikace jako celek se nevykazuje. Volba licence je na autorech. Doporučujeme využít licenci Creative Commons CC BY.

Obecně doporučujeme mít se zahraničními spoluautory (zejména při dlouhodobé spolupráci) uzavřenou písemnou dohodu, která upravuje pravidla publikování a nakládání s daty. Tato dohoda by měla řešit například podmínky zveřejňování publikace, volbu licencí, ukládání a zveřejňování dat a další otázky související s publikováním výsledků. Pokud takový dokument existuje, je vhodné jej předložit ŘO OP JAK. V případě, že žádná rámcová dohoda uzavřena není, je nutné řešit situaci individuálně.

Do repozitáře je nutné ukládat taková podkladová data, která umožňují ověření výsledků výzkumu a mohou případně sloužit dalšímu vědeckému využití. Nejde tedy o povinnost ukládat veškerá data, ale o ta data, z nichž vycházejí závěry výzkumu a která mohou být relevantní pro jejich interpretaci či ověření jinými výzkumníky. Veřejně dostupné materiály, jako jsou například legislativní texty, není nutné do repozitáře ukládat; stačí na ně odkazovat prostřednictvím řádné reference v samotném článku. V případě rozhovorů je situace individuální a je vhodné ji posuzovat s ohledem na oborové standardy. Při rozhodování je vhodné zohlednit, nakolik jsou rozhovory podstatné pro ověření závěrů výzkumu, do jaké míry by jejich zpřístupnění umožnilo jiným výzkumníkům porovnat interpretaci dat a zda mohou mít potenciál pro další vědecké využití, například při aplikaci jiné metodologie nebo při pohledu z jiného oboru. Pokud by další výzkumník mohl díky těmto datům posoudit, zda rozdílné závěry vyplývají z odlišných dat nebo z jejich interpretace, má smysl data do důvěryhodného repozitáře uložit. Naopak pokud po anonymizaci či pseudonymizaci data ztrácejí výpovědní hodnotu a nelze předpokládat jejich další smysluplné využití, jejich ukládání do repozitáře nemusí být nezbytné.

Preprint by měl být zveřejněn na platformě, kde se k němu dostane relevantní odborná komunita, která může práci číst, komentovat a případně na ni reagovat. Preprinty se tedy nedoporučuje ukládat do institucionálních ani obecných repozitářů, jako je např. Zenodo. Pokud ve vašem oboru neexistuje specializovaný preprintový server, je vhodné využít některý z obecnějších preprintových platforem, které pokrývají více oborů. Přehled takových platforem najdete např. v Directory of Open Access Preprint Repositories, online databázi preprintových repozitářů, kde lze vyhledat vhodnou platformu podle vědní oblasti a dalších parametrů.

Dedikaci projektu je vhodné uvádět v metadatech repozitáře, nikoli přímo v samotných datových souborech. Metadatová pole zajistí, že informace bude správně evidována, bude vyhledatelná a jednoznačně propojená s datovým souborem. V souboru README je vhodné uvést ostatní doplňující informace, například kontext k datům, vysvětlující poznámky nebo informace, které mají uživatelům pomoci s interpretací dat či jejich dalším využitím.

Ano bude to možné, pokud je převod řádně zdůvodněn.

Workshopy se za Citizen Science nepovažují automaticky. Rozhodující je jejich charakter a zejména míra aktivního zapojení účastníků do výzkumného procesu. Pokud jde o formát, kdy výzkumník pouze prezentuje výsledky, něco vysvětluje nebo účastníky vzdělává, jedná se o popularizační či vzdělávací aktivitu, nikoli o Citizen Science. Naopak o Citizen Science lze uvažovat v případě, kdy jsou účastníci do výzkumu zapojeni aktivně, například se podílejí na sběru nebo interpretaci dat, či na jiných fázích výzkumného procesu. Důležité je, aby jejich zapojení nebylo pouze pasivní, ale aby přispívalo k samotnému výzkumu. Důležitým principem Citizen Science je také obousměrnost. Nestačí data od účastníků získat a dále s nimi pracovat bez další komunikace. Pokud výzkumný tým data využije, měl by účastníky informovat o tom, k jakým závěrům jejich zapojení přispělo, například prostřednictvím webu projektu, sociálních sítí nebo jinou vhodnou formou. Pro lepší orientaci v principech a příkladech občanské vědy doporučujeme využít také portál https://www.citizenscience.cz/. Pro správné vykázání je nutné doložit, jakým způsobem byla účast zapojených osob aktivní a jak přispěla ke spoluvytváření výzkumných záměrů nebo výzkumných procesů.

Ponechání majetkových práv se nedokládá žádným zvláštním dokumentem. V případě, že si autor ponechal autorská práva (copyright), bývá tato skutečnost zpravidla uvedena přímo v publikaci, typicky v PDF verzi článku, kde je jasně uvedeno, komu náleží copyright. Pokud došlo k převodu výhradních (exkluzivních) práv na vydavatele, bývá tato informace rovněž v publikaci uvedena. Informace o režimu práv tedy obvykle vyplývá přímo z publikovaného článku a zvláštní forma dokládání se tak nevyžaduje.

Pro ověření konkrétního repozitáře lze využít veřejné registry repozitářů, jako jsou OpenDOAR, Re3data nebo FAIRsharing.

Pokud repozitář není v uvedených registrech dohledatelný, je vhodné posoudit jeho důvěryhodnost podle následujících kritérií:

• Je repozitář certifikovaný? (např. uveden v seznamu certifikovaných repozitářů CoreTrustSeal)
• Pracuje s perzistentními identifikátory (PID) a umožňuje jejich přidělení?
• Poskytuje otevřený přístup k uloženému obsahu a umožňuje připojit k objektu licenci?
• Poskytne úvodní stránku s metadaty, tzv. landing page?
• U dat navíc: umožňuje repozitář verzování?

Certifikace (např. CoreTrustSeal) je výhodou, nikoli však nezbytnou podmínkou, řada důvěryhodných repozitářů certifikát nemá. Pokud repozitář splňuje výše uvedené principy a je běžně využíván odbornou komunitou v daném oboru, lze jej považovat za důvěryhodný.

Pokud byly v datech identifikovány chyby (např. na základě připomínek ŘO OP JAK), je nutné data v repozitáři aktualizovat. K tomu slouží mechanismus verzování, který většina kvalitních repozitářů podporuje. V repozitáři by měla zůstat dostupná původní verze dat a zároveň by měla být nahrána nová, opravená verze. Jednotlivé verze by měly být jasně označeny, aby bylo zřejmé, která je aktuální a která byla nahrazena. Postup se může lišit podle typu chyby. Pokud se jedná o chyby v metadatech, obvykle je možné je v repozitáři přímo opravit bez nutnosti vytvářet novou verzi datového souboru. Pokud se však chyby týkají samotných dat (např. nevhodný formát, neúplnost, nesprávná struktura), je vhodné nahrát novou verzi datové sady. Obecně platí, že data uložená v repozitáři musí odpovídat principům FAIR, měla by být v souladu s publikací, k níž se vztahují, a měla by být správná a použitelná.

Do souhrnné soupisky pro vykazování indikátorů se uvádí URL záznamu publikace v repozitáři, tedy odkaz na konkrétní záznam uložené verze (např. AAM) tak, jak je uveden ve vyhledávací liště (kratší verze). Odkaz má směřovat na tzv. landing page daného záznamu, nikoli přímo na plný text publikace (PDF). Pokud má publikace již přidělené DOI od vydavatele, není vhodné jí přidělovat další DOI. Například repozitář Zenodo umožňuje převzít DOI přidělené vydavatelem a v takovém případě se nové DOI nevytváří. Přidělení dvou DOI k jedné publikaci by vedlo k tříštění identifikace a k nejednoznačnému generování citací.

Definice indikátoru 214 031 Ostatní nepublikační výsledky je navázána na druhy vybraných výsledků (Z (kromě poloprovozu), F, H, G (pouze funkční vzorek), N, R, S, V) definovaných v Příloze č. 4 Definice druhů výsledků Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací schválené usnesením vlády dne 8. února 2017 č. 107. Digitální kolekce dat byly vykazovány v souladu s výše zmíněnou definicí druhů výsledků jako typ S – Specializovaná veřejná databáze. S nově přijatou Metodikou hodnocení výzkumných organizací 2025+ se pro příjemce OP JAK z pohledu vykazování tohoto indikátoru nic nemění. Digitální kolekce dat budou pro účely OP JAK a v souladu s definicí indikátoru i nadále vykazovány jako typ S.

Minimální personální náklady představují minimální výši finančních prostředků, které je zaměstnavatel (příjemce) povinen skutečně vyplatit v souvislosti s příjezdem výzkumného pracovníka v rámci aktivity „Mobility odborného týmu – příjezdy“ (aktivita 6 výzvy 02_22_008 Špičkový výzkum/ aktivita 3 výzvy č. 02_23_025 Společenské a humanitní vědy). Výše minimálních personálních nákladů nemusí být splněna za každý jednotlivý kalendářní měsíc, je však nutné dodržet minimální částku měsíčních personálních nákladů mobility v průměru za počet jednotek vykázaných kumulativně v dané ZoR/ŽoP. Minimální personální náklady zahrnují kromě prostředků připadajících na hrubý plat/mzdu výzkumného pracovníka také prostředky na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele a prostředky na veškeré další odvody související s výplatou mzdy hrazené zaměstnavatelem. ŘO přitom nestanoví, jaká část musí být vyplacena zaměstnanci a jaká část pokrývá povinné odvody – daň, zdravotní a sociální pojištění atd. Povinností příjemce však je min. personální náklady vyplatit, a to za dodržení platné legislativy.

 V PpŽP – specifická část, kap. 8.2.2. je uvedeno: „Výše jednotkového nákladu se rovná částce, která musí pokrýt minimální personální náklady mobility výzkumného pracovníka (včetně veškerých obligatorních výdajů), je 757 Kč plus případný příspěvek na rodinu 108 Kč).“ Z textu vyplývá, že jednotkový náklad = minimální personální náklady. V případě aktivity „Mobility odborného týmu – příjezdy“ tak musí být celá výše jednotkového nákladu skutečně vyplacena.

Pro stanovení skutečné celkové výše minimálních personálních nákladů vztahujících se k jednotkovým nákladům zahrnutým do ŽoP je příjemcům k dispozici Kalkulačka mobilit v realizaci, zveřejněná vždy u dané výzvy v sekci Dokumenty pod dlaždicí „Vzory příloh ZoR/ŽoP“ v souboru „Kalkulačka mobilit pro realizaci“ na listu KA6 – příjezdy do ČR.

Přesné vyplacení minimálních personálních nákladů je předmětem kontroly na místě, kdy je příjemce povinen doložit konkrétní dokumenty, které prokazují vyplacení daných personálních nákladů.

Podle podmínek realizace povinné Podaktivity 2.1 stanovených v kapitole 5.7.1 PpŽP – specifická část verze 3 je příjemce povinen zajistit činnost ISAB po celou dobu řešení projektu s tím, že poslední jednání ISAB se uskuteční po ukončení realizace projektu. Tyto povinnosti a sankce za jejich nesplnění se promítají do právního aktu o poskytnutí/převodu podpory (dále jen „PA“). Povinnost pro dobu realizace je uvedená v bodě 2.5 části II. PA: „Příjemce je povinen zajistit po celou dobu realizace projektu činnost Mezinárodní vědecké rady projektu (ISAB), která meziročně vyhodnotí kvalitu odborných projektových činností a vydá odborná doporučení.“

Pro dobu po skončení realizace projektu je povinnost k uspořádání posledního jednáni ISAB stanovena v bodě 3.2 části II. PA: „Příjemce je povinen v době po ukončení fyzické realizace projektu v souladu s kap. 5.7.1 SPpŽP na vlastní náklady uspořádat poslední jednání Mezinárodní vědecké rady projektu (ISAB) a závěry z tohoto jednání, včetně vlastních reakcí příjemce, předložit Poskytovateli dotace jako součást závěrečné zprávy o realizaci projektu.“

Za rozhodné období pro splnění povinnosti příjemce zajistit vyjádření ISAB se považuje každých uplynulých 12 po sobě jdoucích měsíců realizace projektu a dále období zbývajících měsíců do konce fyzické realizace projektu. Povinností ISAB je v rámci jednání vyhodnotit každé rozhodné období. V průběhu realizace projektu je tedy nutné, aby se ISAB sešla k výše uvedenému jednání vždy po uplynutí každých 12 po sobě jdoucích měsíců realizace projektu. Poslední rozhodné období před koncem realizace projektu může pak být zhodnoceno společně s celkovým vyhodnocením projektu, a to v rámci posledního jednání ISAB, které je příjemce povinen uspořádat po ukončení fyzické realizace projektu. Doložení každého vyjádření ISAB k projektu je i v případě společného projednání považováno za samostatnou povinnost.

Při porušení těchto povinností bude příjemci stanoven snížený odvod ve výši 100 tis. Kč za každé neuskutečněné, resp. řádně nevykázané jednání ISAB, a to podle bodu 11 části IV. PA.  

Je třeba se řídit verzí 4 Přílohy 1 Národní RIS3 strategie „Karty tematických oblastí“, která je přílohou č. 5 výzvy. Ta je součástí závazné dokumentace k výzvě. Ve vzoru přílohy Soulad projektu s RIS3 je nepřesnost – jsou zde uvedeny dva nadbytečné cíle mise M02C03 Rozvoj schopnosti bezpečnostního systému a M02C04 Řešení bezpečnostních incidentů, které ovšem záměrně nejsou uvedeny ani popsány v příloze č. 5 výzvy. Proto se k těmto cílům není možné v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti přihlásit. Pole v MS21+ jsou nastavena správně, tj. v rámci mise Posílení odolnosti společnosti proti bezpečnostním hrozbám lze zvolit pouze cíle Stabilita, spolehlivost a udržitelnost společenských, ekonomických a environmentálních systémů (M02C01) a Snižování rizik a zvyšování odolnosti (M02C02).

V případě, že se daná země nenachází v Příloze č. 3 výzvy, resp. není možné ji vybrat z číselníku výjezdových destinací Kalkulačky mobilit, je nutné se obrátit s dotazem na svodný e-mail výzvy SHUV@msmt.cz. Řídicí orgán OP JAK následně individuálně posoudí možnost výjezdu a případně rozhodne o zařazení země do příslušné kategorie dle hodnoty korekčního koeficientu cílové destinace.

Vaší organizace se povinnost doložit vyjádření souhlasu zřizovatele netýká, jelikož pro to není splněna jedna ze dvou podmínek. Kromě právní formy zřizovatele by povinnost souhlasu zřizovatele veřejné výzkumné instituce s uzavřením partnerství musela být stanovena zákonem. Do změny zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, účinné od 1. 1. 2024, která mění podmínky pro veřejné výzkumné instituce zřízené ministerstvy, se taková změna nepromítla, proto souhlas zřizovatele nebude ŘO vyžadovat.

Při plánování aktivit lze vycházet z Pravidel pro žadatele a příjemce, obecná část verze 2, kde je uvedeno, že kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí trvá obvykle 30 pracovních dní, věcné hodnocení obvykle 40 pracovních dní, v kolové výzvě začíná lhůta pro zveřejnění výsledků běžet od posledního dne jednání komise. Jedná se však o lhůty indikativní, které v plné míře nezohledňují případné komplikace v hodnoticím procesu (např. opakované vracení žádostí o podporu z důvodu nápravy chyb v žádostech, přezkumná řízení apod.). Indikativně lze očekávat ukončení procesu hodnocení na podzim roku 2024.

Povinnost předložit Plán správy dat se váže k první Zprávě o realizaci projektu (ZoR). Na str. 19 v SPpŽP je k tomuto uvedena nepřesnost, celý bod 2. povinných postupů otevřené vědy na straně 19 je důsledkem administrativní chyby a bude vypuštěn. Bude napraveno vydáním 2. verze pravidel.

Trvalé zapojení kvalitních výzkumných pracovníků souvisí s jedním z cílů výzvy, kterým je zvýšení výzkumného výkonu instituce prostřednictvím rozvoje výzkumných týmů. Záměrem je pomoci zvýšit kvalitu výzkumných týmů nikoliv pouze za účelem realizace výzkumných záměrů v rámci této výzvy, ale i s potenciálem vytvoření podmínek umožňujících setrvání těchto výzkumných pracovníků i po skončení realizace projektu.

Výzva nicméně nevyžaduje povinnost udržení výzkumných pracovníků po skončení realizace projektu v plném ani žádném jiném konkrétně definovaném rozsahu. Plán náboru a udržení výzkumných pracovníků je třeba popsat v kap. 15 studie proveditelnosti, která se zabývá udržitelností projektu. Plán udržitelnosti projektu je předmětem věcného hodnocení žádosti o podporu. V rámci udržitelnosti projektu pak příjemce pravidelně reportuje o stavu a vývoji projektu / relevantních skutečností, tj. včetně udržení funkčnosti odborného týmu.

Ano, je to přesně tak, tyto indikátory (konkrétně se jedná o indikátory 214 026 Počet publikací publikovaných v prvním kvartilu nejvlivnějších časopisů v oboru a 214 027 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) v prvním kvartilu publikací dle oborově normalizované citovanosti) mají pouze monitorovací úlohu a sankce za jejich nenaplnění není stanovena.

Výzva nestanovuje požadovanou míru zastoupení hlavního oboru v rámci výzkumných záměrů (VZ). Pravidla výzvy nicméně stanovují požadavek na vzájemnou propojenost výzkumných záměrů s ohledem na společný cíl, výsledky a výstupy projektu. Je proto třeba dbát na rozhodující a jednotící úlohu hlavního oboru i v těch výzkumných záměrech, které zahrnují výzkum i v jiných oborech. Relevantnost a míra zapojení jednotlivých oborů v rámci výzkumných záměrů budou předmětem věcného posouzení projektových žádostí, a to jak na úrovni věcného obsahu výzkumných aktivit, tak i v rámci složení odborných týmů jednotlivých VZ. Je tedy nutné, aby hlavní obor nebyl ve výzkumných záměrech obsažen pouze formálně, ale aby zajišťoval jejich vzájemnou věcnou provázanost.

Transdisciplinarita výzkumných záměrů poukazuje na možnost realizovat výzkumné záměry vymezené nikoliv pouze hlavním oborem (disciplínou), ale i vedlejším(i) oborem/obory (disciplínami). Transdisciplinarita výzkumných záměrů není výzvou vyžadována, ani explicitně bodově zvýhodňována. Bude zohledněna v rámci celkového hodnocení projektu / projektových záměrů a jejich potenciálu dosáhnout špičkových výsledků výzkumu.

Doložení Letter(s) of intent členů ISAB není výzvou stanoveno jako povinnost, nicméně je umožněno a může být pro účely hodnocení projektových žádostí přínosem.

Odborný tým je posuzován jako celek, zapojení výzkumníků ze zahraničí není výzvou povinně vyžadováno, ani specificky přímo bonifikováno. Nicméně v oblastech výzkumu, kde je zapojení výzkumných pracovníků ze zahraničí relevantní / žádoucí, se do bodového hodnocení může promítnout, avšak pouze jako zhodnocení celkové kvality a struktury odborného týmu. Samotné zapojení zahraničních pracovníků však není zárukou vyššího bodového zisku.

Požadavky na kvalifikační předpoklady mohou být popsány buď přímo ve Studii proveditelnosti, nebo je možné se ve Studii proveditelnosti odkázat na samostatnou přílohu žádosti o podporu (obdobně jako jsou přiložena CV). Přiložená CV/výběrová kritéria nejsou součástí limitu 100 stran Studie proveditelnosti.

Pravidla výzvy vyžadují zkušenost s řízením odborného týmu v obdobném rozsahu, jako je předložený projekt. Cílem tohoto požadavku je ověřit, zda odborný manažer disponuje schopnostmi a zkušenostmi dostatečnými k tomu, aby mohl úspěšně vést projektový tým a zajistit úspěšné provedení projektu. Konkrétní forma zkušeností hlavního odborného manažera projektu není výzvou předepsána. Tyto zkušenosti nemusí být výhradně z oblasti projektového řízení. Může se jednat např. o zkušenost s řízením obdobného počtu výzkumných pracovníků, zodpovědnost za výzkumný záměr srovnatelného rozsahu, popř. za obdobný objem finančních prostředků. Relevantnost těchto zkušeností bude předmětem věcného hodnocení projektových žádostí.

Ano, v případě zapojení zahraničního subjektu jako partnera s finančním příspěvkem je možné aktivitu č. 1 realizovat i mimo ČR, a to na území EU či na území států, které jsou součástí skupiny zemí přidružených k účasti v programu Horizont Evropa, a to ke dni vyhlášení výzvy, a na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Ano, výzva stanovuje pouze povinnost obsadit minimálně jednu pozici vedoucího výzkumného záměru výzkumným pracovníkem – juniorem. Maximální počet omezen není. Současně však upozorňujeme, že zásadní součástí věcného hodnocení žádostí o podporu bude kvalita a struktura složení odborného týmu, a to včetně dosavadních zkušeností vedoucích výzkumných záměrů.

Ano, je to tak, v případě, že projekt sestává pouze z jednoho výzkumného záměru, je odborný tým projektu veden vedoucím výzkumného záměru – juniorem. Pozice odborného manažera projektu v tomto případě opravdu zůstává neobsazena.

Žadatel výzvy je povinen realizovat projekt ve spolupráci s minimálně 2 partnery. Minimálně jeden z těchto partnerů musí splňovat podmínky povinně volitelného partnerství (výčet VO, které splňují tyto podmínky je uveden v příloze výzvy č. 6).

Jako další partnery je možné do projektu zapojit instituce, které splňují podmínky partnerství definované výzvou a SPpŽP. Splnění podmínek povinně volitelného partnerství není u dalších partnerů projektu vyžadováno, tzn. je možné zapojit i instituce, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 6 výzvy.

Počet projektů, do kterých se může instituce zapojit v pozici partnera/povinně volitelného partnera omezen není.