Do přílohy Realizační tým je dle sloupce C možné uvést i pozice hrazené z paušálních nákladů – tedy podpůrný tým. Administrativní tým pak bude hodnocen v rámci hodnotícího kritéria V2.1.1 Struktura a velikost administrativního týmu. Pokud kvůli hodnocení do přílohy Realizační tým uvedeme i pozice hrazené z paušálu, budou v realizaci podléhat ŽoZ?
Možnost hrazení některých pozic z paušálních nákladů je v příloze Realizační tým pro případ, kdy by se žadatel rozhodl hradit některé z pozic odborného týmu z paušálních nákladů či jiných zdrojů. Stále platí informace, že pozice spadající do podpůrného týmu projektu nejsou v příloze Realizační tým uváděny a nejsou předmětem hodnocení. Tím pádem v průběhu realizace projektu ani nepodléhají ŽoZ.
Číst více »Je do položky Jednorázové částky – administrativní tým možné zahrnout i jiné pozice než ty, které jsou vyjmenovány v aktivitě č. 1 Řízení projektu?
Nelze. Položka rozpočtu Jednorázové částky – administrativní tým je určena výhradě pro pozice vyjmenované v aktivitě č. 1 Řízení projektu. Všechny ostatní administrativní pozice spadají do podpůrného týmu a jsou hrazeny z paušálních nákladů.
Číst více »Je při využití metody b1) pro stanovení mzdy/platu možné do ročních nákladů za zaměstnance zahrnout také odměny, případně odměny ze všech zdrojů, které zaměstnanec obdržel? Jsou tyto částky součástí ročních nákladů?
Odměny jsou součástí sumy ročních osobních nákladů zaměstnance. Veškeré osobní náklady včetně odměn však musí souviset se stejným nebo obdobným druhem činnosti, která bude prováděna v rámci realizace projektu.
Číst více »Je možné v rámci stanovení jednotkové sazby pro mzdové náklady jednotlivých členů odborného týmu v rozpočtu projektu kombinovat způsoby uvedené v PpŽP (např. různí partneři zapojení do projektu budou využívat různé metody (někdo a1) někdo b2))?
Ano, pro mzdy odborného týmu je možné volit způsob stanovení mzdy/platu a1), a2) nebo b2), dle typu pozice a potřeb žadatele/partnera.
Číst více »Je možné pro pracovníky, kteří nejsou označeni jako excelentní/klíčoví, využít stanovení mzdy/platu metodou b2, i když překračuje mzdu, kterou by tento pracovník měl dle ISPV?
V případě využití metody b2) se již nerozlišuje, zda se jedná o excelentní/klíčové pracovníky nebo „neklíčové pracovníky“. V případě využití metody b2) je hodinová sazba vypočtena na základě doložených podkladů a již není dále posuzována v návaznosti na kódy ISPV.
Číst více »Jakou metodu stanovení mzdy/platu je možné využít pro excelentní/klíčové pracovníky?
Pro excelentní a klíčové pracovníky lze využít metodu a1) a2) i b2).
Číst více »Jaký je praktický rozdíl mezi stanovením mzdy/platu metodou a2) nebo metodou b2)?
Pro obě výše uvedené metody je shodné to, že je mzda/plat stanovena na základě mzdové historie konkrétního pracovníka. Rozdíl spočívá ve způsobu vykazování. V případě zvolení metody a2) jsou finanční prostředky alokovány v kapitole rozpočtu 1.1.1.1.2.4 – Osobní výdaje – odborný tým, která spadá mezi přímé výdaje, a tyto výdaje jsou v době realizace projektu prokazovány účetními doklady […]
Číst více »U kterých pracovníků můžeme využít variantu a2) individuální stanovení jednotkové sazby?
Způsob stanovení jednotkové sazby dle varianty a2) individuální stanovení jednotkové sazby je možné ve výjimečných případech a je určeno výhradně pro klíčové/excelentní pracovníky, u nichž není vhodné stanovení jejich mzdy/platu dle kódů CZ-ISCO dle ISPV. Zejména se může jednat např. o zahraniční pracovníky. V případě využití této varianty je pro posouzení hospodárnosti výdajů nezbytné doložení mzdy […]
Číst více »Je možné v případě stanovení sazby dle metody a2) Individuální stanovení sazby doložit příjem za 12 měsíců u jiného zaměstnavatele (tzn. excelentní pracovník přechází na pracoviště příjemce)?
V případě, že pracovní zařazení a náplň zaměstnance odpovídá plně náplni pracovníka zařazeného do projektu, je možné u klíčového/excelentního pracovníka doložit podklady o výši mezd od jiného zaměstnavatele.
Číst více »Při stanovení mezd metodou b2.1) se vychází ze skutečných mezd pracovníka za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců předcházející předložení žádosti o podporu či předložení žádosti o změnu. Musí 12měsíční období bezprostředně předcházet datu podání žádosti?
Pravidla explicitně nestanovují, že se musí jednat o období bezprostředně předcházející datu podání žádosti o podporu. Přestože je žádoucí, aby údaje byly co nejaktuálnější, může žadatel použít takové období, aby to bylo administrativně zvládnutelné z hlediska přípravy rozpočtu projektu. Důležité je ovšem dodržet podmínku 12 (nejméně však 4) po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
Číst více »Jak máme postupovat při stanovování mzdy excelentních/zahraničních pracovníků? Jsou stanovené limity, jak tomu bylo u OP VVV excelentní výzkumné týmy, kde byla max. možná hranice? Pokud plat excelentního pracovníka převyšoval hranici, musel doložit svůj příjem předešlý a prokázat tak, že tato mzda je pro něj obvyklá. Jak tomu bude v OP JAK?
Mzdu zahraničního excelentního pracovníka lze stanovit buď prostřednictvím kódů CZ-ISCO dle ISPV, kde je limit maximálního příspěvku z OP JAK roven limitu 9. decilu (metoda a1), nebo v případě, že tento způsob není vhodný/možný, lze stanovit mzdu dle metody a2) individuální stanovení jednotkové sazby. Stanovenou jednotkovou sazbu dle metody a2) je nutné doložit řádným zdůvodněním včetně doložení […]
Číst více »Může datum zahájení fyzické realizace projektu předcházet datu vydání právního aktu? Pokud zahájíme realizaci projektu před vydáním právního aktu, mohou být potom způsobilé všechny kategorie výdajů?
Ano, datum zahájení fyzické realizace projektů může předcházet datu vydání právního aktu. Z časového hlediska mohou být výdaje uskutečněné nejdříve dnem vyhlášení výzvy. V případě uplatnění zpětné způsobilosti výdajů jsou pro tuto výzvu před datem zahájení realizace projektu způsobilé pouze výdaje spojené s přípravou stavební projektové dokumentace, tzn. dokumentů uvedených v Tabulce č. 4 Přehled požadovaných […]
Číst více »