Jak usnadnit návrat k vědecké práci po kariérní přestávce a neztratit kontakt s oborem? Projekt Trochu rychlejší start kariéry (TRySK) z Mikrobiologického ústavu AV ČR přináší systematickou podporu vědkyním i vědcům, kteří se vracejí po rodičovské, nemoci nebo péči o blízké. Nabízí nejen návratové granty, ale i nové přístupy, které mohou dlouhodobě proměnit fungování institucí.
Ing. Iva Buchtová působí na grantovém oddělení Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde se podílí na přípravě a realizaci projektů zaměřených na podporu výzkumných pracovníků. V projektu TRySK se věnuje nastavení a administraci návratových grantů.
Co bylo hlavním impulzem pro vznik projektu TRySK a jaké konkrétní problémy vědkyň a vědců po kariérní přestávce jste chtěli řešit?
Věda se vyvíjí nesmírně rychlým tempem. Kariérní pauza v délce několika let (při rodičovské dovolené i 5 let u dvou dětí krátce po sobě) představuje pro vracející se osobu značný hendikep. Obor se posunul a naopak ten/ta, kdo byl dlouho mimo obor, ztrácí sebedůvěru a často začíná pochybovat, zda je vůbec plnohodnotný návrat možný. A vedoucí pracovníci mohou mít tendence upřednostnit pro své skupiny někoho, koho není třeba znovu zaučovat, kdo nemá mezeru v publikačním výkonu a podobně.
Tímto způsobem ovšem věda přichází o mnoho talentů a obrovské vynaložené zdroje. Výchova kvalitní vědecké osobnosti představuje mnoho let studia a odborné supervize, a právě na prahu skutečné samostatnosti pak tyto osobnosti mohou na svou vědeckou kariéru rezignovat z důvodu nedostatečné podpory v tom nejcitlivějším období.
Přitom málokdo má práci tak dokonale zorganizovanou jako matka malých dětí. Ta si svého času v práci umí vážit a využívá ho skutečně na maximum.
Projekt TRySK spojuje všechny zásadní aspekty této problematiky – umožňuje cílenou podporu talentovaných vědců a vědkyň a motivuje je k návratu ke kariéře, zároveň je výrazným příspěvkem i pro laboratoř, do které se tato osoba vrací, je zde tedy i motivační prvek pro vedoucí pracovníky, aby návrat ke kariéře umožnili a usnadnili, a konečně byl výrazným impulsem pro systémovou změnu na úrovni celé instituce, která tuto problematiku zviditelní a nabídne dlouhodobé řešení, alespoň částečně funkční i po skončení financování z projektu.
Na jaké výzkumné pracovníky návratové granty cílí a kdo konkrétně může o podporu žádat?
V našem ústavu jsme ponechali maximální možnou cílovou skupinu dle zadávací dokumentace výzvy „Návraty“ – tedy cílíme jak na osoby po mateřské či rodičovské dovolené (těch byla většina), tak osoby, u nichž kariérní pauza souvisí s dlouhodobou péčí o osoby blízké nebo dlouhodobou nemocí. Bohužel, v několika málo případech jsme museli žadatelkám sdělit, že nejsou způsobilé z důvodu komplikovanějšího průběhu kariérní pauzy.
Jak bude samotný návratový grant fungovat v praxi – co konkrétně podpořeným vědkyním a vědcům umožní a jaký je jeho typický rozsah?
Zatím jsme ve fázi hodnocení návrhů individuálních projektů. Rozsahem se pohybují od 2,5 mil. do cca 4,3 mil. Kč. Menší projekty jsou typické pro Ph.D. studentky, větší projekty pro zkušenější postdoktorandky. Všechny žadatelky jsou ženy, ačkoli v instituci máme i muže na RD a nebyli nikterak vyloučeni.
Jaký byl dosavadní zájem o návratové granty – kolik návrhů jste obdrželi, kolik z nich bylo podpořeno a jaká je přibližná míra úspěšnosti?
Dle předběžného průzkumu bylo 19 uchazeček. Webináře po výzvě se zúčastnilo 18 zájemců. Při předběžném ověření způsobilosti jich vypadlo 6. Žádostí o návratové granty tak máme podaných 12. Ve fázi formálního hodnocení mělo 7 žádostí drobné opravitelné nesrovnalosti, které byly ve všech případech uspokojivě a v řádném termínu opraveny. Aktuálně tak u všech 12 probíhá odborné hodnocení.
V návrhu projektu jsme předpokládali 9 udělených projektů v maximální možné výši, nicméně s ohledem na požadované částky je možné, že se podaří podpořit všech 12 projektových žádostí, pokud dosáhnou ve věcném hodnocení potřebného počtu bodů.
Můžete přiblížit některé z žadatelek – jak jim grant pomůže znovu nastartovat vědeckou kariéru a co pro ně znamená?
Každá z 12 žadatelek by si zasloužila svůj příběh, a stejně tak i ty, které se bohužel do pravidel způsobilosti nevešly. Pokud mám vybrat jeden, tak je to Ph.D. studentka, která se vrací do vědy po 5 letech mateřské a rodičovské dovolené. Má 2 malé děti, velmi zaměstnaného manžela a nemá prarodiče, kteří by vypomohli s péčí. Před odchodem na mateřskou dovolenou úspěšně řešila svůj vlastní GAUK grant (2 publikace – dohromady přes 100 citací) a disertační práci v poměrně vzdáleném tématu (další 2 publikace). V době pandemie přišla o oba rodiče. Navíc má i vlastní bydliště daleko, jediné finančně dostupné, což představuje vážné komplikace s dojížděním. Nástup na plný úvazek s ohledem na dojíždění a péči o děti není realistický. Při částečném úvazku by plat stěží pokryl náklady na cesty a péči. Díky projektu TRySK může tato studentka získat nejen mzdové náklady na sebe a svůj malý tým, se kterým může posunout původní téma své disertace dle aktuálního stavu v oboru, ale také příspěvek na péči o obě děti, který rodině umožní dojíždění a zajištění péče i v období nemocí dětí a prázdnin. Bez podpory projektu by se tato mladá vědkyně k oboru již nevrátila, což by byla velká škoda pro ni i pro její výzkumný tým, ale také mrhání prostředky vynaloženými až dosud na její vzdělávání.
Jsem nesmírně ráda, že můžeme díky projektu alespoň 12 podobných nadějných vědeckých osobností podpořit a udržet v oboru.
V čem je podle vás projekt TRySK inovativní oproti běžné praxi ve výzkumných institucích a co může změnit do budoucna?
Kromě všeho výše uvedeného projekt splnil velmi důležitou úlohu v posunu institucionální kultury. Umožnil zviditelnit problematiku odlivu talentovaných mladých osobností, kterému lze často zabránit. Klíčem je právě jasně deklarovaná podpora a péče, která zahrnuje systém komunikace vedoucích pracovníků s osobami, které na kariérní pauzu odchází, umožnění kontaktu s oborem dle možností osob na kariérní pauze (zachování přístupu k informačním zdrojům, pravidelné informování o online dostupných aktivitách, pravidelný kontakt s vedoucím pracovníkem a aktualizace kariérního plánu apod.). Oproti běžné praxi je zde velmi důležitý i motivační prvek pro vedoucí skupin, aby pro ně byla podpora návratů atraktivní. Nepochybuji, že časem dojde ke změně přístupu a taková motivace již nebude tolik potřebná, nicméně v současnosti jde o důležitý prvek podpory.
Je nějaký nástroj podpory návratů ke kariéře, který považujete za důležitý a výzva Návraty ho nezahrnuje?
Ano, z mého pohledu zapomínáme na velkou skupinu osob, které na svou kariéru rezignují v době Ph.D. studia. Často odchází na mateřskou/rodičovskou dovolenou v době, kdy mají všechny studijní povinnosti splněné, experimentální práci dokončenou a jediné co zbývá, je sepsat publikace a/nebo disertační práci. Na to ovšem potřebují souvislé časové bloky, kdy se mohou skutečně soustředit na práci. Podpora takových návratů by mohla spočívat jen v úhradě nákladů na péči (na kterou ze stipendia nebo rodičovského příspěvku často nedosáhnou) například 1–2 dny v týdnu po dobu půl roku – to by mělo být dostačující k zajištění času na dokončení disertační práce a obhajobu. Po kariérní pauze už by se tak vracela samostatná vědecká osobnost s možností aplikovat vlastní projekty. Náklady na takovou podporu by byly výrazně nižší a byly by dle mého názoru vynaloženy velmi účelně.
Jaké největší výzvy zatím při zavádění návratových grantů řešíte a co byste doporučila institucím, které by chtěly podobný systém zavést?
Začnu tím doporučením: Je to důležité, jděte do toho!
A největší výzvy? Jednoznačně udržitelnost – bohužel, z institucionálních zdrojů nebude možné udržet takovou míru podpory. Samozřejmě budeme hledat zdroje i jinde, ale pokud by MŠMT plánovalo navazující výzvu obdobného typu, určitě bychom se zúčastnili.
Poněkud komplikovaná je definice způsobilosti žadatelek a stanovení období jejich kariérní pauzy. Bylo velmi vhodné ověřit způsobilost uchazeček předtím, než začaly tvořit/podaly grantové žádosti.
Více informací o projektu TRySK
Rozhovor byl veden korespondenčně.
Foto: Archiv projektu
Datum zveřejnění: 11. 5. 2026
