Rozvoj infrastrukturního zázemí na pardubické univerzitě

Rozvoj infrastrukturního zázemí na pardubické univerzitě

Infrastrukturní zázemí doktorských studijních programů na Univerzitě Pardubice (DSP INFRA)

Univerzita Pardubice je úspěšným žadatelem z výzvy Rozvoj infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů. Cílem projektu je zkvalitnění zázemí pro výuku a výzkum v doktorských studijních programech univerzity. Projekt umožní vybavit jednotlivé fakulty přístrojovým a laboratorním vybavením, dále výpočetní, komunikační a prezentační technikou, a nakoupit nábytek a odbornou literaturu.

Univerzita Pardubice

Příjemce dotace

01/2023 - 10/2025

Doba realizace

49 981 869 Kč

Rozpočet

Univerzita Pardubice uspěla ve výzvě OP JAK na rozvoj infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů a může tak využít bezmála 50 milionů korun na rozvoj šesti svých fakult za účelem zvýšení kvality přípravy studentů doktorských studijních programů. O podrobnostech tohoto projektu i předchozích projektech financovaných z OP VVV jsme pohovořili s koordinátorkou a finanční manažerkou projektů Lucií Kotrčovou.


Záměr projektu „Infrastrukturní zázemí doktorských studijních programů na Univerzitě Pardubice“ vyplývá již z názvu výzvy, ve které byl úspěšně podán, můžete nám popsat cíle projektu a kterých fakult se týkají?

Cílem projektu je zkvalitnění infrastrukturního a instrumentálního zázemí pro výuku a výzkum v doktorských studijních programů (DSP) na Univerzitě Pardubice. Výstupem bude pořízení přístrojového a laboratorního vybavení, vybavení výpočetní, komunikační a prezentační technikou, nákupem nábytku a odborné literatury. V neposlední řadě je součástí projektu i rekonstrukce prostor pro týmovou i individuální práci studentů, semináře, konzultace apod. Do tohoto projektu je zapojeno celkem 6 fakult naší univerzity.  

Projekt je dle žádosti v souladu s RIS3 strategií, které cíle RIS3 pomáhá naplňovat?

Národní RIS3 strategie definuje poptávku po vysoce kvalifikované pracovní síle v oblastech inteligentní specializace. K tomu je nutné zlepšit kapacity terciárního vzdělávacího systému k přípravě odborníků pro výzkum, vývoj a inovace. Dosažení cíle projektu přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti instituce i regionu a tím k budování odolné ekonomiky České republiky založené na znalostech a inovacích.

Realizace projektu je teprve na začátku – podle harmonogramu započala v lednu 2023. V jaké fázi aktivity jsou a co Vás v nejbližší době čeká?

Projekt jsme začali již v lednu uzavřenou výzvou a výběrem zhotovitele na vypracování projektové dokumentace ke, tj. rekonstrukci prostor pro Fakultu ekonomicko-správní. Dále jsme pro stejnou fakultu vysoutěžili a zrealizovali nákup dvou dronů.  Budou sloužit pro výuku a samostatnou výzkumnou činnost v rámci přípravy disertačních prací studentů doktorských studijních programů.

Během září připravujeme výběrové řízení na spektrofotometr pro měření koncentrace a čistoty DNA a minisekvenátor DNA pro Fakultu chemicko-technologickou. Přístrojové vybavení bude k dispozici ve sdílené laboratoři. Pro Fakultu restaurování máme připraveno výběrové řízení na nákup mobilního přístroje pro rentgen-fluorescenční analýzu a nákup ultrazvukového skalpelu. Tím dojde k významnému rozšíření možností neinvazivního materiálového průzkumu uměleckých a umělecko-řemeslných děl. Pro Dopravní fakultu Jana Pernera otevíráme výběrové řízení na pořízení sestavy skenovacího elektronového mikroskopu. Jedná se o klíčové vybavení pro studium materiálů v celém rozsahu problematiky stavby a provozu dopravních prostředků.

Jste také manažerkou projektů na zkvalitnění vzdělávací infrastruktury a investiční podpory vzdělávacích aktivit z OP VVV. Co Vám financování z OP VVV přineslo a jak na něj navazuje stávající projekt financovaný z OP JAK?

Jako manažer projektů byly v mé gesci z výzvy OP VVV dva tzv. „tvrdé“, tj. investiční projekty. První byl Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na Univerzitě Pardubice a druhý Investiční podpora vzdělávacích aktivit na Univerzitě Pardubice. Oba projekty byly zaměřeny na nákup nedostatečného přístrojového a softwarové vybavení nových a upravovaných studijních programů komplementárního ESF projektu. Byly určeny studentům bakalářských a magisterských studijních programů. V době, kdy záměry vznikaly, bylo nutné v oblasti vysokoškolského vzdělávání reagovat na vývoj trendů na trhu tak, aby absolventi studijních programů obstáli v konkurenčním boji a disponovali takovými dovednostmi, které jsou po nich na trhu práce vyžadovány. To zahrnovalo kromě teoretických znalostí i praktické dovednosti jako je např.  práce s odpovídajícím moderním přístrojovým vybavením a softwarem. Bez zkušeností s těmito technologiemi by se absolventi potýkali s velkou konkurenční nevýhodou hned na začátku své pracovní kariéry. Mimo to v některých oblastech vzdělávání přináší vývoj nových technologií učební pomůcky, které jsou pro výuku studentů obrovským přínosem, protože jim dávají možnost při výuce simulovat reálné situace. Jako příklad uvádím vybavení učebny jako operační sál pro Fakultu zdravotnických studií, pro Dopravní fakultu pořízení malého aerodynamického tunelu nebo demonstrátoru turbínového motoru.

Návaznost mezi OP VVV a OP JAK vidím v pokračování rozvoje materiálního a infrastrukturního zázemí DSP za účelem zvýšení kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti přípravy budoucích výzkumných pracovníků, tedy doktorandů. Doktorské studium je nejvyšší úrovní vzdělávání a je zaměřeno na pokročilý výzkum a tvorbu nových znalostí v konkrétním oboru. Terciární vzdělávání je často spojeno s vysokými nároky na studijní úroveň, dovednosti a odbornost. Klíčové je tedy pro dosažení kvalifikovaných pracovních pozic a rozvoj kariéry. Pro univerzity je tak realizace projektů financovaných z OP JAK vynikající příležitostí.

Jak byste jako zkušený žadatel a příjemce vyhodnotila proces podání a administrace projektu? Pomohly Vám například naše distanční semináře či konzultační e-mailová podpora k výzvě?

Mezi obdobími, kdy docházelo k podávání žádostí do OP VVV a OP JAK uplynula řada let. Upravený je systém k předkládání žádostí a došlo k řadě změn v oblasti administrace projektů. Nehodnotím jej však v žádném případě jako složitý či komplikovaný. Musíme čerpat z našich předchozích zkušeností, které nám usnadňují zvládnout procesy plánování a následné žádosti o podporu.

Komunikace mezi schvalovacími orgány a námi, jako žadatelem o podporu, byla skvělá a jednoznačně přispěla k efektivitě procesu.  E-mailová podpora nám umožnila rychle a účelně získat informace, které nás mohly zdržet, pokud bychom se je snažili získat sami. Pokud jde o distanční semináře, postupně jsme se jich s kolegyněmi z Oddělení pro rozvoj a projektovou činnost Univerzity Pardubice zúčastňovaly a využívaly i osobních konzultací.

Je něco, co byste ráda k rozhovoru doplnila?

Chci vyjádřit poděkování týmu administrátorů OP VVV a následně i OP JAK za jejich vstřícnost, ochotu a trpělivost, se kterou s námi spolupracují.

Rozhovor byl veden korespondenčně.

FOTO: Archiv projektu