Excelentní výzkum AV ČR: Inovace v regenerativní medicíně

Excelentní výzkum AV ČR: Inovace v regenerativní medicíně

Excelentní výzkum v regenerativní medicíně

Špičkový výzkum Akademie věd je v OP JAK zastoupen mimo jiné i projektem Ústavu experimentální medicíny. Hlavním cílem projektu je vytvoření a rozvoj excelentního výzkumného centra v oblasti léčebných metod regenerativní medicíny. Aktivity projektu cílí na obnovu poškozených tkání, které dosud není možné léčit, nebo je jejich regenerační schopnost omezená.

Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.

Příjemce dotace

10/2023 - 06/2028

Doba realizace

481 225 433, 50 Kč

Rozpočet

Fotoreportáž z projektu:


Zařízení určené ke sledování mozkových oscilací a lokálních potenciálů z řezů mozkové tkáně. Umožňuje studovat vliv chemických látek a nanočástic na neuronové okruhy, což je klíčové pro výběr vhodných kandidátů k in vivo experimentům při výzkumu neurodegenerace.

Mozek myši určený pro přípravu akutních mozkových řezů. Ty slouží k testování účinků nových látek a nanomateriálů na elektrofyziologické parametry, například v rámci výzkumu léčby Alzheimerovy choroby.

Mikroskopický pohled na hipokampus – klíčovou mozkovou oblast pro přenos krátkodobé paměti do dlouhodobé a prostorovou orientaci. Elektrická aktivita této struktury, zachycená pomocí 60 elektrod (černé tečky), slouží k testování účinků nových látek.


Nové přístupy v regeneraci nervové tkáně jsou ověřovány v experimentálních modelech laboratorních zvířat.

Funkční zlepšení po aplikaci genové terapie je testováno na laboratorních zvířatech sérií speciálních testů.

Nervová tkáň (mozek a mícha) se připravuje pro histologická a imunohistochemická barvení (míšní řez).

Kvalitu imunohistochemického barvení (na obrazovce jsou řetězce mezibuněčné hmoty) můžeme zkontrolovat na obrazovce mikroskopu EVOS.


IncuCyte® systém umožňuje dlouhodobé monitorování a zobrazování živých buněčných kultur v reálném čase.

Systém IncuCyte® dokáže najednou zpracovávat data až z 6 kultivačních nádob či destiček. Na přístroji lze vyhodnocovat různé buněčné funkce, jako je růst buněk nebo jejich výběžků, neuronální aktivitu nebo buněčný pohyb.


Těla senzorických neuronů po aplikaci genové terapie. Buňky s vnesenými geny svítí barevně (zelená, žlutá, červená). Genová terapie umožňuje senzorickým neuronům regenerovat jejich nervová vlákna po míšním poranění.

Řez prodlouženou míchou potkana, ve které jsou neurony označené žlutě a molekuly mezibuněčné hmoty modře. Pomocí imunohistochemického barvení můžeme sledovat změny mezibuněčné hmoty v okolí neuronů po jejím enzymatickém štěpení. Mezibuněčná hmota vytváří v nervové tkáni inhibiční prostředí pro regeneraci axonů.

Buněčná kultura izolovaná z myších spinálních ganglií, která byla transdukována virovými vektory. Na buněčných kulturách se testuje a optimalizuje genová terapie před tím, než je použita v experimentálních modelech laboratorních zvířat.

Zdroj FOTO: MŠMT/ Archiv projektu