V Hospodářských novinách (ve speciální příloze Budoucnost strojírenství a následně na webových stránkách www.hn.cz) byl dne 6. března 2024 zveřejněn rozhovor novinářky Heleny Dostalové s prof. Ing. Vladimírem Maříkem, DrSc., dr.h.c. s titulkem „Pokud vláda nedá průmyslu 4.0 jasný směr, naše cesta může skončit, varuje profesor Mařík“. V rozhovoru jsou uvedena závažná, velmi zavádějící tvrzení, proti nimž se musím za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), resp. Řídicí orgán Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) ohradit.
Tvrzení, že „Peníze na výzkum se rozdávají nikoliv podle toho, co potřebuje stát a společnost, ale podle nejrůznějších kritérií,“ svědčí o nepochopení principu soutěže mezi projektovými žádostmi. Poskytovatel dotace stanovuje u každé výzvy hodnoticí kritéria tak, aby prostřednictvím poskytnuté podpory naplnil její cíle. Bez precizních kritérií by nebylo možné výzvu vypsat. Konkrétně u výzvy Špičkový výzkum, jejímž cílem byla mezioborová podpora výzkumných projektů se zásadním celospolečenským dopadem s ambicí dosáhnout evropské špičky, šlo o extrémně náročný proces. Výzva jako celek byla podrobena náročné odborné diskusi, do níž se zapojila také Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Prof. Mařík je členem Monitorovacího výboru OP JAK, vrcholného orgánu OP JAK složeného z klíčových stakeholderů z oblasti výzkumu i vzdělávání, na němž byla hodnoticí kritéria projednávána a schválena. Zjednodušeně řečeno, dvě třetiny váhy kritérií souvisely s excelencí výzkumného záměru, jedna třetina byla zaměřena na aspekty spojené s projektovým a finančním řízením apod. Výzva byla nastavena jako soutěžní a uspěly tak projekty, které dosáhly celkově nejvyššího počtu bodů.
Dále jsem nucen se ostře ohradit proti tvrzení, že „Stálo za tím [za ziskem půlmiliardového projektu ČVUT financovaného z OP JAK, pozn. MŠMT] ale obrovské úsilí a lobbování, a tak by to být nemělo.“ Jakákoliv forma lobbingu jakožto nástroje ovlivnění soutěžního hodnoticího procesu je a vždy byla v rámci operačních programů v gesci MŠMT zcela nepřípustná. Odborné hodnocení zajišťují pro příjemce anonymizovaní externí experti – zahraniční vědecké osobnosti činné v konkrétní oblasti, kteří o naplnění každého z kritérií a následně o výsledku hodnocení celého projektu rozhodují na základě konsenzu. Řídicí orgán do tohoto procesu vstupuje „pouze“ v roli garanta administrativních procesů a dodržování stanovených pravidel a postupů.
Vyjádření prof. Maříka, že „Za chybu považuji to, že stát vydá z evropských peněz přes 12 miliard korun na špičkový výzkum bez jediného odborného posudku oponentů […],“ je zcela lživé. Do hodnoticího procesu byli zapojeni i zahraniční experti a všichni hodnotitelé jsou aktivně činní v dané vědní oblasti. Zápisy z jednání všech hodnoticích komisí i seznam „nejlepších“ projektů jsou veřejně dostupné.
Proti prohlášení, že „[…] o odvolání pak rozhodly čtyři úřednice ministerstva školství“, vznáším též ostrou námitku. Prof. Mařík měl na mysli rozhodování tzv. přezkumné komise, jejímiž členkami skutečně byly čtyři zaměstnankyně MŠMT. Avšak, a to zdůrazňuji, přezkumná komise v žádném případě neposuzuje, nezpochybňuje ani nenahrazuje odborný názor hodnoticí komise (vizte pravidla), právě proti němuž se České vysoké učení technické ohradilo. Rozdíl mezi názory a fakty je kruciální. Úkolem přezkumné komise je dohled nad legalitou a legitimitou procesů. Pro úplnost dodávám, že seznam projektů zohledňující navýšení alokace na 12,2 mld. Kč a dokončení všech tzv. přezkumných řízení, je též veřejně k dispozici.
Výše uvedená tvrzení prof. Maříka se nezakládají na pravdě či fatálním způsobem opomíjejí podstatné skutečnosti, přičemž si dovoluji tvrdit, že jejich „problematičnosti“ si prof. Mařík musel být vědom, neboť s ním i s RVVI byly mnohokráte podrobeny kritické diskusi. V konečném důsledku mohou poškodit renomé České republiky, neboť implikují netransparentnost poskytování dotací z OP JAK. Toto v plném rozsahu odmítám, neboť si naopak vysoce cením nezávislosti mi svěřené sekce i všech zaměstnanců, jež se na Špičkovém výzkumu podíleli či budou podílet.
Václav Velčovský