Toto je dáno pravidly vydavatele, u kterého je aktuálně publikace v recenzním řízení.

Zveřejňování preprintů patří mezi nepovinné postupy otevřené vědy a je vlastním závazkem příjemce. Pokud preprint není možné z relevantních důvodů zveřejnit, je nutné tuto skutečnost řádně odůvodnit. Absence preprintu však není důvodem k nezapočítání publikace do indikátoru.

Ano může, nicméně převod majetkových práv nedoporučujeme.

Podle pravidel OP JAK příjemce není povinen dodržovat postupy otevřené vědy u výsledků typu B (odborná kniha), C (kapitola v odborné knize) a D (stať ve sborníku). Pokud však existuje/bude existovat zákonná povinnost ukládat tyto výsledky do repozitáře, je příjemce povinen ji dodržet, nezávisle na pravidlech OP JAK.

Ano, je možné uvést více odkazů na datasety v jedné buňce. Doporučujeme přitom zachovat logické pořadí publikací a datasetů i v případech, kdy má jedna publikace více datasetů. Zachování číslování výrazně usnadní administrátorům projektů párování publikací s daty a urychlí kontrolu soupisky.

V soupisce se typicky vykazují nepovinné postupy vztahující se přímo k publikacím, to znamená preprinty, registrované zprávy, nebo otevřená review. Ostatní nepovinné postupy, které se netýkají konkrétní publikace, se předkládají v samostatné příloze Dokladování nepovinných postupů OV.

Pokud vydavatel neumožňuje licenci CC BY, může být článek opatřen restriktivnější licencí, ale pouze za předpokladu, že umožňuje okamžitý otevřený přístup, tedy bez embarga. V případě, že je publikace umístěna tzv. „za paywallem“, nelze ji považovat za výstup splňující principy otevřené vědy a není ji tedy možné v rámci indikátoru vykázat.

Uložení Plánu správy dat (DMP) do repozitáře není povinné. Záleží na rozhodnutí příjemce, zda jej chce zveřejnit, např. jako příklad dobré praxe. V rámci OP JAK má příjemce povinnost DMP vypracovat, průběžně jej aktualizovat, a předkládat jej ŘO podle stanovených pravidel.

Dedikace OP JAK není povinností, ale je výhodou pro následné administrativní ověření. Zároveň platí, že uvedení více dedikací není pro započtení do indikátoru vylučovací.

Ne, Supplementary information nejsou data podkladová, ale doplňující, kterými podporujete závěry publikace, případně obsahují data, která se například nevlezla do samotného rozsahu článku. To znamená, že pro splnění povinných postupů otevřené vědy nestačí vykazovat Supplementary information. Vždy to musí být podkladová výzkumná data uložená samostatně v repozitáři, která mají svůj vlastní perzistentní identifikátor (např. DOI, […]

Pravidla stanovují povinnost zajistit otevřený přístup k publikacím a současně ukládají povinnost zpřístupnit výzkumná data v souladu s principy FAIR. Z hlediska těchto principů je klíčový zejména princip vyhledatelnosti („to be Findable“), který předpokládá, že dataset má vlastní perzistentní identifikátor (typicky DOI). Pokud jsou data pouze přílohou článku bez samostatného perzistentního identifikátoru, nelze jejich dohledatelnost […]

V nástroji DSW je k dispozici šablona MŠMT vycházející ze šablony programu Horizont Evropa, jejíž použití OP JAK vyžaduje. Pokud v nástroji DSW vyplníte všechny relevantní otázky, je v zásadě dostačující vygenerovat výsledný dokument. Tuto šablonu můžete dále upravovat a doplňovat podle specifických potřeb projektu, samozřejmě při zachování povinných náležitostí stanovených OP JAK.

Metodické dopisy k SPpŽP týkající se povinných postupů otevřené vědy jsou již účinné, a je tedy možné na jejich základě požádat o změnu právního aktu. Dne 23. 2. 2026 byla vydána Příručka postupů otevřené vědy verze 1.2, ve které jsou zapracovány změny vyplývající z vydaných metodických dopisů. Zároveň je v přípravě komplexní a koncepčně přepracovaná […]

V případech, kdy projekt skutečně nepracuje s výzkumnými daty, je možné tuto skutečnost v DMP vysvětlit. Takové situace jsou však poměrně specifické a je nutné je vždy posuzovat individuálně s ohledem na charakter projektu. Doporučujeme proto postup předem konzultovat s příslušným projektovým administrátorem OP JAK.

Ano, výši úvazku je možné stanovit podle skutečných potřeb projektu. Navýšení úvazku je možné financovat v souladu s pravidly pro přesuny finančních prostředků stanovenými v PpŽP (obecná i specifická část příslušné výzvy). U výzvy Špičkový výzkum je také nutné respektovat omezení, že prostředky z jednotkových nákladů na mobility nelze převádět do jiných rozpočtových položek.

Ano, publikace, které dosud pravidla nesplňovaly, lze opětovně vykázat, pokud jsou dodatečně splněny všechny požadované podmínky.

Metodický dopis v tomto ohledu nepřináší žádnou změnu. Nepovinné postupy je příjemce povinen plnit v takovém rozsahu, ke kterému se zavázal v právním aktu.

Pokud vydavatel zveřejnění preprintu neumožňuje, není nutné preprint za každou cenu publikovat ani volit jiný časopis pouze z tohoto důvodu. V takovém případě postačí tuto skutečnost jasně uvést do soupisky v části nepovinné postupy OV sloupce „Komentář k plnění požadavků otevřené vědy“ (například konstatováním, že vydavatel zveřejnění preprintu neumožňuje). Cílem není vytvářet tlak na změnu […]

Povinnost se týká uložení podkladových dat, na jejichž základě článek vznikl, a to bez ohledu na to, která instituce tato data vytvořila. Rozhodující je, že se jedná o relevantní výzkumná data vztahující se k danému článku. Je však důležité zdůraznit, že uložení dat do důvěryhodného repozitáře automaticky neznamená jejich zveřejnění. Povinnost se týká uložení dat, […]

Autor má při vyjednávání s vydavatelem obvykle omezenou vyjednávací pozici, zejména pokud standardní smlouva automaticky převádí autorská práva na vydavatele. V rámci OP JAK byla vydána Open Science Policy, která je dostupná na webu Řídícího orgánu v anglické verzi. Kromě toho je OP JAK jakožto poskytovatel vyžadující otevřený přístup k publikacím zahrnut ve vyhledávači Open […]

Preprint lze zveřejnit jak před zahájením recenzního řízení, tak v jeho průběhu. Smyslem preprintu je včasné sdílení výzkumného výstupu ještě před ukončením standardního publikačního procesu. Pro účely vykazování však platí, že preprint musí být zveřejněn před oficiálním přijetím článku vydavatelem a musí souviset s odbornou publikací, která byla následně kladně přijata k publikování. Preprint se […]

Obecně doporučujeme mít se zahraničními spoluautory (zejména při dlouhodobé spolupráci) uzavřenou písemnou dohodu, která upravuje pravidla publikování a nakládání s daty. Tato dohoda by měla řešit například podmínky zveřejňování publikace, volbu licencí, ukládání a zveřejňování dat a další otázky související s publikováním výsledků. Pokud takový dokument existuje, je vhodné jej předložit ŘO OP JAK. V […]

Do repozitáře je nutné ukládat taková podkladová data, která umožňují ověření výsledků výzkumu a mohou případně sloužit dalšímu vědeckému využití. Nejde tedy o povinnost ukládat veškerá data, ale o ta data, z nichž vycházejí závěry výzkumu a která mohou být relevantní pro jejich interpretaci či ověření jinými výzkumníky. Veřejně dostupné materiály, jako jsou například legislativní […]

Preprint by měl být zveřejněn na platformě, kde se k němu dostane relevantní odborná komunita, která může práci číst, komentovat a případně na ni reagovat. Preprinty se tedy nedoporučuje ukládat do institucionálních ani obecných repozitářů, jako je např. Zenodo. Pokud ve vašem oboru neexistuje specializovaný preprintový server, je vhodné využít některý z obecnějších preprintových platforem, […]