Rozhovor s prof. Ing. Bohumírem Strnadelem, DrSc. o projektu Špičkového výzkumu na VŠB-TUO.
Ve výzvě Špičkového výzkumu OP JAK bylo podpořeno pouze 26 excelentních projektů. Váš projekt tedy uspěl ve velké konkurenci dalších univerzit, ústavů a institucí. Čím je projekt specifický a jakou inovaci chce společnosti přinést?
Při přípravě projektu jsme se orientovali na ty nejpalčivější problémy technické praxe, které se týkají materiálů, technologií jejich přípravy a zpracování, ale také jejich využívání. Projekt je proto ve srovnání s jinými velmi silně zaměřen na aplikovaný výzkum a je ve svých čtyřech výzkumných záměrech koncipován tak, aby výsledky řešení co nejvíce pomohly dalšímu rozvoji těch nejsilnějších odvětví České republiky, jakými jsou stavebnictví, energetika, ochrana životního prostředí, anebo nanotechnologie.
Cílem výzvy je tvorba v budoucnu uplatnitelných výzkumných výsledků. Můžete nám představit plánované výsledky projektu v kontextu jejich využití v běžném životě společnosti?
Již při přípravě projektu jsme po konzultaci s našimi partnery vytipovali, že výsledkem řešení bude více než 200 publikací ve vědecko-výzkumných časopisech, čeká nás minimálně 8 patentových řízení a plánujeme 30 výsledků aplikovaného výzkumu. Počítáme s tím, že technickou veřejnost budeme průběžně seznamovat s výsledky řešení v téměř 150 konferenčních příspěvcích, sami plánujeme uspořádat v rámci řešení 9 konferencí a workshopů. Z řešení by mělo vyplynout téměř 60 návrhů nových vědecko-výzkumných projektů. Tyto plánované výsledky však nemohou být rozhodně tím jediným, čím bude projekt společnosti prospěšný. Už teď v počátečních fázích řešení se rýsují nová interdisciplinární témata, která budou bezesporu v období udržitelnosti projektu zásadním způsobem ovlivňovat zaměření všech institucí, které jsou na projekt napojeny.
Představený projekt MATUR je navržen velice komplexně. Zahrnuje nejen výzkumnou činnost, ale také vzdělávací mobility pracovníků, nákup vybavení a spolupráci s dalšími kolegy. Jaké nároky přináší koordinace všech aktivit? Jaká je role hlavního řešitele v projektu?
Samozřejmě, projekt MATUR není jen vědecko-výzkumným projektem, ale jeho role je mnohem širší. Projekt rozvíjí především kapacity výzkumných týmů, posiluje je a poskytuje možnosti, jak implementovat do vědecko-výzkumných aktivit interdisciplinární přístupy a mezinárodní spolupráci. Část zdrojů určených na řešení projektu bude využita na modernizaci stávající infrastruktury vědecko-výzkumných týmů. V neposlední řadě má projekt posílit vazby na významná pracoviště v zahraničí. Nechtěli bychom, aby témata výzkumných záměrů byla řešena odděleně, ale aby tvořila jeden uchopitelný celek s praktickým využitím v průmyslu. Počítáme s tím, že se objeví také obecná témata, která mají přesah do všech segmentů řešení projektu. Nezbytná je také komunikace s orgány projektu s administrací řešení směrem k řešitelům, s mezinárodní vědeckou radou; v tomto projektu je devítičlenná, tvořená významnými vědecko-výzkumnými osobnostmi. Zavázali jsme se, že pravidelně budeme poskytovateli podpory, tím je MŠMT, předkládat monitorovací zprávy k řešení projektu. To všechno jsou jen ve stručnosti úkoly, které má na starosti hlavní řešitel.
Rozsáhlý projekt realizujete společně s dalšími významnými partnery. Můžete nám přiblížit jejich zapojení a očekávaný přínos?
Do projektu jsou kromě vědecko-výzkumných týmů z VŠB-TU Ostrava zapojeny i Ústav fyziky materiálů AV ČR, UP Olomouc, VŠCHT Praha, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a VUT v Brně. Úkolem spolupracujících institucí je doplnit výstupy řešení projektu o nové poznatky především základního výzkumu. To propojení na základní výzkum se odráží ve spolupráci velmi zřetelně a má stimulující účinek na výsledky aplikovaného výzkumu.
Internacionalizace vědeckých týmů je současným trendem i nezbytností a Váš projekt toto reflektuje. S jakými zahraničními vědci a institucemi spolupracujete? Jakou podobu má mezinárodní sdílení výsledků?
Celkem je do řešení projektu zapojeno 15 vědecko-výzkumných pracovníků z USA, Kanady, Japonska, Polska, Turecka, Španělska, UK, Rakouska a Holandska. Zapojená pracoviště jsme vybírali při přípravě projektu z těch, se kterými máme dosavadní dobré zkušenosti z předchozí vědecko-výzkumné práce. Takže účastníci nejsou žádnými nováčky a víme, že od nich můžeme očekávat jen ty nejkvalitnější výsledky, uplatní se především ve společných publikacích. Stejně tak důležité jsou ale i diskuse k průběžnému řešení, k výběru experimentálních postupů, či k evaluaci výsledků. Jiný pohled na řešení, využití odlišných metod a přístupů poskytuje v mezinárodním týmu vždy kvalitnější výsledky.
Jakou roli hraje finanční podpora špičkového výzkumu z evropských fondů pro další rozvoj univerzity a fakulty?
Finanční podpora vědecko-výzkumných aktivit ze zdrojů evropských fondů je nevyhnutelná, z národních veřejných zdrojů by takový projekt podpořen být nemohl, sestavení tak rozsáhlého týmu a jeho podpora by bez této podpory nebyla možná. Velmi si této příležitosti ceníme a jsem přesvědčen, že zejména při budování a rozvoji nových interdisciplinárních témat v navazování nových mezinárodních kontaktů, ve skloubení poznatků základního a aplikovaného výzkumu sehraje projekt na VŠB-TU Ostrava významnou roli.
Jaké jsou Vaše další plány v oblasti výzkumu materiálů a technologií? Plánujete se účastnit dalších projektů v rámci výzev OP JAK?
Aktuálně se zabývám charakterizací defektů, jejich velikostí a lokalizací a jejich vlivem na stabilitu a zbytkovou životnost konstrukcí a konstrukčních částí. Toto téma úzce souvisí s třetím výzkumným záměrem projektu, který se týká problematiky materiálů pro energetiku. Je docela možné, že pokud bude nová výzva OP JAK cílená na problematiku řešenou ve stávajícím projektu, anebo že bude s projektem nějak souviset, že takový návrh projektu připravíme. Je to ostatně i závazek, který jsme si dali ve výstupech projektu MATUR, připravit v rámci řešení 44 národních projektů.
