FAQ
Nenašli jste odpověď? Napište nám.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:43
Indikátory zahrnující výsledky projektu typu publikace jsou následující:
214 021 Publikace z podpořených projektů
214 022 Odborné publikace – letters, reviews, statě ve sborníku
214 023 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty
214 024 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků
214 026 Počet publikací publikovaných v prvním kvartilu nejvlivnějších časopisů v oboru
214 027 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) v prvním kvartilu publikací dle oborově normalizované citovanosti
Je třeba se vždy podívat, jaký typ publikací je v daném indikátoru započítáván. V případě indikátoru 214 021 se o tzv. nápočtový indikátor nejedná. V jeho rámci jsou vykazovány pouze vybrané typy publikací typu články, kapitoly knih nebo knihy bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází. Indikátor 214 022 zahrnuje publikace typu letters, reviews, statě ve sborníku opět bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází.
Dále indikátory 214 023 a 214 024 zahrnují typy publikací z obou výše zmíněných indikátorů 214 021 a 214 022 tedy typy: „article„, „book„, „book chapter„, „letter„, „review“ a „conference/proceeding paper“ opět bez ohledu na uveřejnění do konkrétních databází. Dá se tedy říci, že pokud se publikace vykáže v indikátoru v 214 023 nebo 214 024 současně se vždy vykáže buď v indikátoru 214 021 či 214 022 dle typu publikace.
Oproti tomu indikátory 214 026 a 214 027 zahrnují pouze typy „article“, „letter“ a „review“, které jsou evidované v databázi Web of Science nebo Scopus. Navíc platí v případě indikátoru 214 026, že daná publikace musela být vydána v časopise, který v roce vydání publikace patří do prvního kvartilu nejvlivnějších časopisů oboru a v případě indikátoru 214 027 musí platit, že daná publikace se nachází v prvním kvartilu publikací dle oborově normované citovanosti, a to na konci období udržitelnosti. Tedy opět publikace zahrnuté v těchto dvou indikátorech se současně vždy vykáží i v indikátoru 214 021 nebo 214 022.
Například:
Na publikaci spolupracoval výzkumník z týmu projektu OP JAK společně s výzkumníkem ze zahraničí (mimo projekt). Publikace byla vydána a zveřejněna v databázi WoS jako „článek“. Tuto publikaci je možné započítat do indikátoru 214 021 a 214 023. Zároveň po uveřejnění nejvlivnějších časopisů v oboru za rok shodný s rokem vydání publikace je možné tuto publikaci započítat i do indikátoru 214 026 (v případě, kdy časopis, ve kterém byla publikace zveřejněna byl v prvním kvartilu těch nejvlivnějších časopisů v oboru – dle ukazatele Article influence score pro WoS a Scimago Journal Rank pro Scopus). Navíc na konci udržitelnosti po zjištění normalizovaného citačního indexu může být tato stejná publikace vykázána i v indikátoru 214 027 (pokud se bude nacházet v prvním kvartilu).
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:40
OP JAK oficiální převodník nevydal, nicméně je možné použít převodník Struktury oborů OECD (Frascati manual) Metodiky 17+. V tomto převodníku čtvrtý sloupec „Fields of research and development (FORD)“ odpovídá oborům dle klasifikace FORD druhé úrovně a poslední sloupec „RIV (dominující vazba)“ odpovídá oborům dle Stromu odborností a oborů OP JAK. Ke stažení zde.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:39
Nikoliv. Každý projekt musí mít jednotící obor dle FORD druhé úrovně. Projekt, jehož výzkumné záměry nebudou zařazeny do stejného hlavního oboru dle FORD druhé úrovně, nebude podpořen, takový projekt by neodpovídal požadavkům výzvy.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:38
Každý výzkumný záměr musí být věcně v souladu s hlavním oborem dle klasifikace FORD druhé úrovně. Tento hlavní obor je jednotícím prvkem celého výzkumného projektu. Pokud je projekt interdisciplinární, musí obsahovat alespoň v jednom výzkumném záměru kromě hlavního oboru ještě další obor dle klasifikace FORD druhé úrovně.
Například: Projekt je zaměřen na onkologii, je interdisciplinární a má dva výzkumné záměry. Hlavním oborem projektu je 3.2 Klinické lékařství, tento obor je tedy zastoupen v obou výzkumných záměrech. Jeden výzkumný záměr bude tematicky zaměřen pouze na onkologii, v druhém výzkumném záměru bude projekt řešit otázku vlivu životního prostředí na vznik nádorových onemocnění. Vedlejším oborem v tomto výzkumném záměru tedy bude obor 3.3 Zdravotnické vědy. Díky tomu, že jeden z výzkumných záměrů je zařazen do dvou oborů FORD druhé úrovně (hlavní jednotící obor pro celý projekt + vedlejší obor), lze jej považovat za interdisciplinární.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:36
Indikátor 214 023 Odborné publikace (vybrané typy) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty uvádějte v rámci kapitoly 11 s rozpadem na jednotlivé výzkumné záměry, zatímco v kapitole 12 jsou tyto publikace uvedeny souhrnně. Cílová hodnota uvedená u tohoto indikátoru v kapitole 12 by tedy měla odpovídat součtu za jednotlivé výzkumné záměry uvedené v podkapitolách 11.X a zároveň i cílové hodnotě tohoto indikátoru uvedené v žádosti o podporu v IS KP21+.
Indikátor 203 541 Počet podpořených spoluprací uvádí v kapitole 11 spolupráce s tuzemskými institucemi s rozpadem na jednotlivé výzkumné záměry a v kapitole 12 jsou uvedeny pouze spolupráce se zahraničními institucemi. Cílová hodnota tohoto indikátoru uvedená v projektové žádosti IS KP21+, pak odpovídá součtu hodnot uvedených v jednotlivých podkapitolách 11.X a kapitole 12.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:34
Jedná se o přepočtený úvazek na kalendářní rok. Například pokud projekt končí k 30. 6. 2028 a výzkumný pracovník pracuje v roce 2028 na pracovní úvazek 1,0, uvede se u tohoto výzkumného pracovníka do dané tabulky za rok 2028 0,5 FTE. Pokud je s pracovníkem uzavřena DPP/DPČ považuje se za ekvivalent 1,0 úvazku 168 hodin.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:33
Samostatnou přílohou žádosti o podporu mohou být samostatně uzavřené, ucelené dokumenty, jako je například Memorandum of understanding se zahraniční institucí, smlouva, dopis, interní předpis, jejichž text jednoznačně nenavazuje na Studii proveditelnosti, nerozvádí ji, nerozšiřuje či nedoplňuje. Naopak bibliografické záznamy publikací, obrázky, schémata, tabulky apod., které navazují na části Studie proveditelnosti a tyto části doplňují o další informaci, je nutno považovat za přílohu Studie proveditelnosti (započítanou do rozsahu 100 stran), nikoliv samostatnou přílohu žádosti o podporu.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:31
V případě duplicitních informací je možné se odkázat na informace uvedené v předešlých výzkumných záměrech, případně v jiné kapitole Studie proveditelnosti. Vždy je však třeba dbát na to, aby vše bylo pro hodnotitele snadno dohledatelné a přehledné.
Zveřejněno: 24. 11. 2022 - 12:31
Matice kritérií vyplývá z univerzálních či všeobecně platných kritérií pro celý operační program a na úrovni výzvy se pak mohou podmínky lišit. Stejně tak v různých projektech může být situace různá, a to právě s ohledem na to, zda je např. do projektu zapojen partner či nikoliv. Vždy tedy prosím vycházejte z podmínek stanovených výzvou a navazující dokumentací (PpŽP – specifická část).
V případě kritéria V2.4.1 se hodnocení týká zejména povinných a nepovinných postupů otevřené vědy, které se vztahují k projektu jako celku. V rámci tohoto kritéria se tedy posuzuje, nakolik jsou principy otevřené vědy dodržovány v rámci celého projektu, nikoliv za žadatele a partnery zvlášť.
V případě kritéria V2.8.2 je hodnocena genderová vyváženost týmů jednotlivých výzkumných záměrů a personálního zajištění projektu jako celku, nikoliv za žadatele a partnery zvlášť.
V případě kritéria V2.8.3 se aplikace nástrojů k prosazování genderové rovnosti dle výzvy/SPpŽP (prostřednictvím získaného ocenění HR Award či Plánu genderové rovnosti) dokládá čistě za subjekt žadatele, nikoliv za subjekty partnerů. Splnění tohoto kritéria je tedy posuzováno výhradně ve vztahu k subjektu žadatele.
Zveřejněno: 10. 11. 2022 - 12:58
Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část (dále je SPpŽP) stanovují povinnost koncipovat projekt v jednom hlavním oboru (jedná se o hlavní „vizi“ či jednotící oblast, která prostupuje celým projektem), který je obsažen ve všech výzkumných záměrech. Tento hlavní obor se uvádí ve Studii proveditelnosti v kap. 3. Vycházejte z tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP a oborů uvedených ve druhém sloupci s názvem „Obory dle klasifikace druhé úrovně FORD“. Z uvedeného tedy vyplývá, že se nemůže jednat o Vámi uváděný Vědní obor FORD 1. Přírodní vědy, ale je třeba zvolit obor o úroveň níže, tedy dle Vámi uvedeného případu se jedná o obor 1.1 Matematika. Tento hlavní obor definuje hlavní oborové směřování projektu a každý výzkumný záměr na něj musí být navázán.
Co se týče vedlejších oborů, ty si žadatel volí opět z v druhé úrovně klasifikace FORD, (viz druhý sloupec s názvem „Obory dle klasifikace druhé úrovně FORD“ dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP), a to nezávisle na zařazení do vědní oblasti FORD (tj. první sloupec s názvem „Širší klasifikace (vědní oblasti FORD)“ dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP). To znamená, že zvolené vedlejší obory, nemusí být všechny ze stejné vědní oblasti FORD (tj. první sloupec s názvem „Širší klasifikace (vědní oblasti FORD dle tabulky uvedené v kap. 5.7 (s. 17 a 18) SPpŽP), kam patří hlavní obor projektu.
Ve Vámi uváděném příkladu je tedy možné mít výzkumné záměry, které spadají nad rámec hlavního oboru 1.1 Matematika, který bude řešen v každém výzkumném záměru, taktéž do vedlejšího oboru 5.4 Sociologie. Pokud bude jeden výzkumný záměr (nad rámec hlavního oboru 1.1 Matematika) zařazen také ve vedlejším oboru 5.4 Sociologie, musí zde probíhat výzkum, který souvisí s hlavním zaměřením projektu, což je 1.1 Matematika. Obecně není možné v projektu realizovat výzkumný záměr, který se bude zabývat naprosto nesouvisejícím výzkumem/oborem/oblastí s hlavním oborovým zaměřením projektu (ve Vašem případě obor 1.1 Matematika – tedy každý výzkumný záměr musí tento obor mít jako hlavní, byť některé mohou být současně zaměřeny interdisciplinárně i na obory vedlejší – např. 5.4 Sociologie). Není přípustné, aby byl projekt „slepen“ z naprosto oborově nesouvisejících výzkumných záměrů, např. aby projekt o třech výzkumných záměrech se ve dvou VZ zabýval oborem 1.4 Chemické vědy a v třetím řešil výzkum v oboru 2.5 Materiálové inženýrství bez jakéhokoliv spojujícího hlavního oboru, který má být jednotícím prvkem celého projektu, a který má být přítomen ve všech výzkumných záměrech.
Zveřejněno: 10. 11. 2022 - 12:57
Pokud je v projektu hlavním oborem např. 1.1 Matematika, pak u Odborného manažera projektu platí, že takovýto výzkumník musí prokázat, že jeho výsledky VaV za období od roku 2016 včetně musí být převažující v hlavním oboru tedy v tomto konkrétním případě v oboru 1.1 Matematika. Do CV tohoto výzkumníka se uvedou veškeré jeho výsledky a ty z oboru 1.1 Matematika musí převažovat (u publikací se pouze 5 nejvýznamnějších zvýrazní).
U vedoucího výzkumného záměru tento požadavek takto striktně uveden není. Zde se vyžaduje, aby se jednalo o výzkumníka splňujícího úroveň R3 nebo R4 dle klasifikace Euraxess (https://euraxess.ec.europa.eu/europe/career-development/training-researchers/research-profiles-descriptors) a zároveň, aby se jednalo o osobu dobře rozpoznatelnou v hlavním oboru tedy ve Vašem případě 1.1 Matematika. Do CV Vedoucího výzkumného záměru není třeba uvádět všechny výsledky VaV od roku 2016 včetně, ale naopak uvádí se pouze 5 nejvýznamnějších. Prokázání, že se jedná o osobu dobře rozpoznatelnou v hlavním oboru, doloží žadatel například tím, že doložené publikace mají patrný přesah do hlavního oboru FORD druhé úrovně.
Zároveň obě pozice musí splnit další kvalifikační kritéria uvedené ve specifických pravidlech v kap. 5.7 v části minimální požadavky na kvalifikaci Odborného manažera projektu / Vedoucího výzkumného týmu.
Zveřejněno: 10. 11. 2022 - 12:57
Je to možné, pouze za podmínky, že se jedná o dílčí činnost v projektu, to znamená, že se jedná o výjimečný případ, jádro odborného týmu bude působit v ČR. Dále musí platit, že pracovní smlouva takovéhoto výzkumníka bude uzavřena s žadatelem/partnerem projektu z ČR s místem výkonu práce v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se jedná o nestandardní řešení, je třeba ve Studii proveditelnosti v části 11.1.7 nezbytnost a účelnost zapojení takovéhoto výzkumníka zdůvodnit a popsat, jak bude reálně fungovat. Upozorňujeme však, že v případě Odborného manažera projektu je takovéto zapojení do projektu omezeno do limitu maximálně 30 % jeho celkového úvazku v rámci realizace projektu.
Zveřejněno: 10. 11. 2022 - 12:56
Ano, toto možné je. Ač je výzvou stanoveno přípustné místo realizace projektu území ČR, s výjimkou aktivity č. 6 Mobility odborného týmu, která může být realizována i mimo území ČR, je možné dílčí části aktivit projektu realizovat i mimo území ČR. Mezi takovéto dílčí činnosti lze například uvést krátkodobé výjezdy na konference, workshopy, networking, sběr vzorků v zahraničí apod.
Zveřejněno: 10. 11. 2022 - 12:55
Nastavení výzvy stanovuje přípustné místo realizace projektu území ČR s výjimkou aktivity č. 6 Mobility odborného týmu, která může být realizována i mimo území ČR. Na zapojení partnera do projektu pohlíží OP JAK jako na spoluřešitele aktivit (hlavních, nikoliv dílčích) stanovených výzvou.
Zapojení zahraničního partnera se sídlem mimo ČR v tom smyslu, že by prováděl aktivity na území mimo ČR, není přípustné, protože je v rozporu s přípustným místem realizace, a to bez ohledu na výši finančního zapojení daného partnera do projektu.
Zapojení zahraničního partnera není však výzvou vyloučeno v případě, kdy partner má pobočku v ČR, kde by probíhaly aktivity projektu. Partner by se také mohl podílet na realizaci aktivity č. 6 Mobility odborného týmu – příjezdy.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:43
Kořenová kritéria jsou kritéria, která se dělí na dílčí kritéria. Pro splnění kořenového kritéria je nutno v součtu za všechna dílčí kritéria dosáhnout minimální počet bodů uvedený ve sloupci „min. bodová hranice v případě kořenových kritérií“.
V případě výzvy Špičkový výzkum se kořenová kritéria objevují ve 2. kroku věcného hodnocení.
Jedním takovým případem je kořenové kritérium RIS3. Toto kritérium je rozděleno na 4 dílčí kritéria: KETs a nově vznikající technologie, Strategické téma VaVaI v aplikačním odvětví, Téma v oblasti SHUV a Soulad s misemi RIS3. Každé z těchto dílčích kritérií má hodnoticí funkci, tzn. že se za něj přidělují body, avšak není stanovena minimální bodová hranice pro jeho splnění. Kořenové (nadřazené) kritérium RIS3 má však kombinovanou funkci, tzn. že za něj žádost musí získat stanovený minimální počet bodů (5), aby ho splnila. V praxi to znamená, že v součtu za všechna 4 dílčí kritéria žádost musí získat minimálně 5 bodů z 26, aby splnila kořenové kritérium RIS3. Pokud tuto minimální hranici nesplní, je vyřazena z procesu schvalování.
Dalším příkladem je kořenové kritérium „Genderová dimenze/aspekt“. Toto kritérium je rozděleno na 3 dílčí kritéria: Genderová dimenze výzkumu, Genderová vyváženost týmů a Genderová témata v rámci výzkumné organizace. Každé z těchto dílčích kritérií má kombinovanou funkci, tzn. že v každém z těchto kritérií musí žádost získat alespoň minimální stanovený počet bodů (3 body z 5) jinak je vyřazena z procesu schvalování. Pokud tuto podmínku naplní, bude i součet bodů za dílčí kritéria dosahovat minimální bodovou hranici pro kořenové kritérium „Genderová dimenze/aspekt“ (9 bodů z 15), které tím bude splněno.
Posledním příkladem je Kořenové kritérium „Stavba“, které má vylučovací funkci. Pro žádosti, v nichž nejsou plánovány stavební úpravy, je kritérium automaticky považováno za splněno. U žádostí, které se stavebními úpravami počítají, se hodnotí dílčí kritéria: Nezbytnost rekonstrukce/stavebních úprav, Rozpočet stavební části projektu a Zajištění a proveditelnost stavební části projektu. Aby žádost postoupila do další fáze procesu schvalování, za každé dílčí kritérium musí získat alespoň 3 body z 5. V součtu pak za kořenové kritérium dosáhne alespoň 9 bodů z 15, čímž bude kořenové kritérium Stavba vyhodnoceno jako splněno. Do celkového počtu bodů se však body za toto kořenové kritérium nezapočítají.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:41
Podmínka dosažení požadovaného obratu musí být splněna za poslední dvě po sobě jdoucí uzavřená účetní období trvající 12 měsíců (která existují), za která měl žadatel/partner s finančním příspěvkem odevzdat daňová přiznání a která předcházejí datu podání žádosti o podporu. Bude-li žádost předkládána v roce 2022, žadatel doloží obrat za roky 2020 a 2021. V případě podání žádosti v roce 2023, kdy ještě nebude účetní období za rok 2022 uzavřeno, žadatel doloží buď doklad o obratu za roky 2020 a 2021, nebo doklad o obratu za rok 2021 a čestné prohlášení o tom, že obrat za rok 2022 bude doložen před vydáním právního aktu. Doklad o obratu není nutno předkládat v případě, že roční obrat lze ověřit z veřejně přístupných registrů spravovaných státem (seznam, všech veřejných rejstříků a registrů naleznete ZDE).
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:40
Příloha Prokázání vlastnické struktury žadatele se dokládá pouze v případě, že žadatel není OSS a zároveň jeho vlastnickou strukturu nelze ověřit z veřejných rejstříků spravovaných státem (seznam, všech veřejných rejstříků a registrů naleznete ZDE).
Při ověření vlastnických vztahů dochází ze strany ŘO ke kontrole 3 kategorií informací:
- identifikace osob jednajících jménem žadatele/partnera – žadatel pouze uvede informace o osobách jednajících jeho jménem/jménem partnera na záložce Osoby subjektu v IS KP21+ a jedná-li jménem žadatele osoba na základě udělené plné moci, doloží plnou moc/pověření;
- výpis z evidence skutečných majitelů – pokud žadatel patří mezi instituce, které skutečného majitele nemají v souladu s § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů (standardně se jedná o VVŠ, v.v.i., apod.), žadatel nic nedokládá. V opačném případě se žadatel ujistí, že jsou údaje o jeho skutečných majitelích uvedeny v Evidenci skutečných majitelů a že jsou tyto údaje úplné. ŘO si může v procesu kontroly formálních náležitostí a oprávněnosti od žadatele vyžádat výpis z ESM dle zákona o ESM (úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji), případně doplňující informace/doklady k vlastnické struktuře (statut, zakladatelskou smlouvu, seznam akcionářů);
- identifikace osob, v nichž má žadatel/partner podíl, a výše tohoto podílu – pokud žadatel nemá podíl v žádných právnických osobách, nic nedokládá. Pokud žadatel má podíl v právnických osobách, ověří si, zda jsou tyto údaje dostupné ve Veřejném rejstříku podle právnických osob v angažmá. Jsou-li dostupné, nic k žádosti nedokládá. Nejsou-li dostupné/úplné, vyplní a doloží přílohu Prokázání vlastnické struktury žadatele.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:38
Pokud obrat žadatele dosahuje za každé ze dvou předcházejících po sobě jdoucích uzavřených účetních období 30 % CZV, dokládá pouze doklad o svém vlastním obratu a nedokládá doklad o obratu partnera s finančním příspěvkem.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:37
Ano, před předložením žádosti o podporu je nutno důkladně zkontrolovat, zda máte v modulu VZ v IS KP21+ uvedeny a na projekt navázány všechny související veřejné zakázky (podrobné informace jsou uvedeny v Uživatelské příručce IS KP21+ Pokyny pro práci v modulu VZ). Současně je nutno společně se žádostí o podporu doložit povinnou přílohu Přehled veřejných zakázek dle stanoveného vzoru, který naleznete na stránkách OP JAK na záložce výzvy Špičkový výzkum v sekci Dokumenty → Vzory příloh k žádosti o podporu. Tato příloha je důležitá pro hodnocení žádosti o podporu.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:36
Informace o úpravách výzvy (včetně případných úprav vzorů příloh žádosti o podporu) budou zveřejněny na webových stránkách OP JAK u vyhlášené výzvy. Žadatelé, kteří již mají založenou žádost o podporu v IS KP21+, budou informováni o zveřejnění změny výzvy také prostřednictvím interní depeše v IS KP21+.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:34
Ano, DMP je přílohou Studie proveditelnosti a do limitu 100 stran SP se proto započítává. DMP nemusí být doložen v anglickém jazyce, stačí doložit pouze jeho českou verzi.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:32
Limit 100 stran se vztahuje k české mutaci Studie proveditelnosti. Anglická verze je překladem české verze Studie proveditelnosti, obsahově jí musí odpovídat, a proto nepředpokládáme, že by došlo k výraznému rozšíření jejího rozsahu. S drobnou odchylkou z důvodu překladu je však počítáno.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:31
O nutnosti podepsání přílohy žádosti o podporu rozhoduje to, v jaké formě se dokládá dle kap. 13, Přílohy 7 Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část. Přílohy, které jsou dokládány ve formě Originál, musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem statutárního zástupce (oprávněné osoby), a to buď přímo v dokumentu a/nebo v IS KP21+ prostřednictvím „pečetítka“. Pokud je tedy příloha podepsaná přímo v dokumentu, podpis přes „pečetítko“ již není vyžadován. V případě příloh dokládaných ve formě Úředně ověřená kopie není podpis přes „pečetítko“ vyžadován. U příloh, které se dokládají ve formě Prostá kopie je pak nutno rozlišit, zda vzor přílohy obsahuje kolonku na podpis. Pokud se jedná o přílohu, jejíž vzor obsahuje kolonku na podpis, musí obsahovat podpis, přičemž je ale možné doložit prostý sken dokumentu fyzicky podepsaného statutárním zástupcem/oprávněnou osobou a není vyžadován podpis přes „pečetítko“. Pokud se jedná o přílohu, pro kterou není stanoven vzor, nebo její vzor neobsahuje kolonku na podpis, dokládá se prostý sken dokumentu nebo digitální dokument bez podpisu. Rovněž tedy není nutné podepsání přílohy přes „pečetítko“.
Zveřejněno: 18. 10. 2022 - 11:30
Pro přílohu Žádost o podporu AJ je vypracován vzor, který je zveřejněn na stránkách OP JAK na záložce výzvy Špičkový výzkum v sekci Dokumenty → Vzory příloh k žádosti o podporu. Doporučujeme postupovat následujícím způsobem:
- vyhotovte export žádosti o podporu v češtině z IS KP21+ (PDF verze formuláře žádosti, tzv. tisková verze žádosti, která se vyhotovuje s využitím tlačítka Tisk v horní liště žádosti v IS KP21+);
- otevřete si vzor přílohy Žádost o podporu v AJ, který svou strukturou kopíruje tiskovou verzi žádosti v češtině. Do vzoru přílohy Žádost o podporu v AJ vyplňte anglický překlad jednotlivých polí žádosti. Zachovejte přitom strukturu přílohy (ponechte stanovené anglické názvy kapitol a sekcí žádosti o podporu);
- ujistěte se, že veškeré informace obsažené v Tiskové verzi žádosti v češtině, jsou obsažené také v příloze Žádost o podporu v AJ;
- přílohu Žádost o podporu v AJ doložte jako součást zipového souboru s názvem „Annexes in English“ (více vizte kap. 5.2. Pravidel pro žadatele a příjemce – Specifická část).