Praha, 25. června 2024 – Řídicí orgán Operačního programu Jan Amos Komenský (ŘO OP JAK) ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou a zástupci romských a proromských neziskových organizací připravil výzvu PRO-ROMA (Podpora pro/romských místních aktérů). Výzva podpoří rozvoj neformálních vzdělávacích aktivit romských dětí a mládeže a přispěje ke snížení vzdělanostní nerovnosti a zvýšení spravedlnosti v přístupu ke vzdělání. Pro projekty je vyčleněno 300 mil. Kč z evropských zdrojů. Proč je důležité kvalitní vzdělání Romů, jak probíhala spolupráce s ŘO OP JAK na přípravě výzvy PRO-ROMA a přínos výzvy pro romskou menšinu, ale i pro společnost celkově vysvětluje v rozhovoru vládní zmocněnkyně Lucie Fuková.
Prozraďte nám, jaká je agenda vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny a jaké zásadní úkoly jste si ve své funkci vytyčila?
Funkce vládní zmocněnkyně je poměrně nová, takže její agendu a celý úřad vlastně buduji skoro od začátku. Mou rolí je hlavně koordinovat činnost jednotlivých ministerstev, protože agenda spojená s romskou menšinou je průřezová a úkoly spojené se Strategií romské integrace taky. S Ministerstvem školství například spolupracuji na nových modelových školních vzdělávacích programech, které by měly přirozeně zapojit témata vzájemného soužití i romské kultury a historie, se zdravotnictvím řeším odškodnění za protiprávní sterilizace, s vnitrem spolupracuji např. na pořádání kulatých stolů smíření v případě různých konfliktů, demonstrací atd. A je toho mnohem víc. Všude se snažím přinášet nový pohled a nové metody, které mohou pomoci ke změně. To je hlavně komunitní práce a komunitní organizování. Velkým cílem bylo také přijetí definice anticikanismu, což se podařilo na vládní a senátní úrovni i v několika výborech poslanecké sněmovny. Je to důležité konstatování, že v naší společnosti existují protiromské postoje a že je třeba je brát v potaz a bojovat s nimi. Musí ale navazovat další práce např. s pedagogy, pracovníky v justici, ve zdravotnictví atd.
Jste více než rok v pozici 1. vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, vnímáte za tu dobu nějaké změny v česko-romském soužití?
Rok je krátký čas, ale za dobu, co jsem ve funkci, jsem navštívila řadu měst a obcí, kde to funguje. Důležitá je spolupráce města/obce, školy, nevládních neziskových organizací, a hlavně participace Romů. Je třeba, aby se sami podíleli na rozhodnutích, která se jich týkají. Tak mohou vyrůst lídři, kteří „vytáhnou“ celou komunitu. Proto podporuji vznik neformálních uskupení – např. městských romských rad, jako vznikla např. v Brně. A snažím se také sdílet příklady dobré praxe a propojovat. Takto jsem třeba se zástupci Hradce Králové vyrazila do Luže v Pardubickém kraji, aby se inspirovali tamním modelem komunitního organizování.
Na čem musí česká společnost včetně Romek a Romů pracovat, abychom zlepšili prostředí českého vzdělávaní?
Především bychom měli směřovat k desegregaci našich škol a tříd, na to má ministerstvo ostatně už poměrně jasný plán opatření. Musíme ale počítat s protiromskými postoji a stereotypy, které částečně zhatily model inkluze zavedený v roce 2016. Já nyní spolupracuji na nových školních vzdělávacích programech nebo na tom, abychom se už na pedagogických fakultách více zabývali tématy romské kultury a jejími specifiky. Aby byli budoucí učitelé lépe připravení a znali kontext. Klíčové je také, aby v pedagogicko-psychologických poradnách nezaměňovali lehké mentální postižení se sociálním znevýhodněním. Romské menšině je pak důležité přibližovat příklady úspěšných Romů a Romek, poukazovat na důležitost vzdělání pro celoživotní úspěch a pracovat s rodiči dětí už víceméně od narození – např. motivovat je k zápisu do mateřských škol, pomoci jim se zápisem na ZŠ, nenechat se odradit, informovat je o jejich právech a možnostech, podpořit je. Nemůžeme si dovolit přijít o další generaci, která kvůli segregaci zůstane ztracená.
V OP JAK jste se aktivně podílela na nastavení výzvy PRO-ROMA a diskutovala konkrétní aktivity vycházející z reálných potřeb Romů. V čem byla spolupráce s ŘO OP JAK důležitá a jak probíhala?
Podařilo se nám vytvořit komunikační kanál a prostor pro společnou konstruktivní diskusi o podobě výzvy. Cílem bylo, aby podporované aktivity vycházely přímo z potřeb romské komunity. Proto jsme spolupracovali s romskými experty, romskými a proromskými organizacemi, krajskými romskými koordinátory, pracovníky Úřadu vlády i občanskými členy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V tomto případě lze hovořit o skutečné participaci Romů.
Z výzvy PRO-ROMA lze podpořit projekty, jejichž aktivity budou realizovány zjednodušenou formou, prostřednictvím tzv. šablon. Jaké vzdělávací aktivity považujete za stěžejní pro zlepšení postavení romských dětí a mládeže?
Za mě to jsou rozhodně komunitní vzdělávací aktivity, které zapojují rodiče a děti, a směřují ke zvýšení vzdělání Romů.
Jak velký očekáváte zájem ze strany žadatelů o výzvu PRO-ROMA?
Myslím, že zájem bude veliký, protože se jedná o jednodušší formu vykazování aktivit.
Výzva přispívá k naplňování cílů Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030. Projekty z výzvy PRO-ROMA je možné realizovat v časovém horizontu 2 až 4 let. Jaký posun v oblasti vzdělávání v této době očekáváte?
Obecně věřím ve větší zájem o kvalitní vzdělání ze strany Romů a Romek a postupné zvýšení sebevědomí romských žáků. Potvrdí se důležitost formy práce založené na komunitním vzdělávání se zapojením rodičů a dětí a dojde k její stabilizaci.
Normou by mělo být, aby nebyli Romové jen cílovou skupinou, ale aby se stali pevnou součástí realizačních týmů. To bude klíčové.
Děkujeme vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukové za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v oblasti vzdělávání a integrace Romek a Romů.
Rozhovor byl veden korespondenčně.
Mgr. Lucie Fuková
Vystudovala sociální antropologii a semestr strávila na univerzitě v Montpellier. Už během studií pracovala jako romská poradkyně na Magistrátu města Pardubic, vyučovala tanec, pomáhala s doučováním a zapojováním Romů. Absolvovala stáž u Evropské komise, pro Úřad vlády ČR pracovala jako koordinátorka evropského programu pro rovné příležitosti. Má zkušenosti s prací i v neziskovém sektoru v oblasti sociálních služeb a vzdělávání Romů. Věnovala se politice, participaci Romů a spolupráci Romů se samosprávami na lokální úrovni pro program Romact Rady Evropy. Byla členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V roce 2016 se stala jednou ze spoluzakladatelek spolku Klub Barvaľipen, z.s., který je klubem romských studentů a vysokoškoláků. V prosinci 2022 se stala historicky první vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny v Česku.