Ve dnech 19.–21. října 2022 se v Brně uskutečnila Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (International Conference on Research Infrastructures – ICRI 2022), kterou uspořádala Masarykova univerzita ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Středoevropským technologickým institutem a Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace Evropské komise. Šlo o největší a nejvýznamnější konferenci výzkumné agendy programu předsednictví ČR v Radě EU. Klíčovými tématy byly přínosy výzkumných infrastruktur ve světle koronavirové pandemie či energetické krize, mezinárodní spolupráce výzkumných infrastruktur či jejich socioekonomické dopady.
Konference se účastnilo téměř 450 účastníků včetně zástupců Evropské kosmické agentury, Evropské laboratoře molekulární biologie a dalších světových výzkumných institucí. Součástí širšího programu konference bylo téměř 40 doprovodných akcí, mezi které patřilo i slavnostní otevření nové Biobanky CELSPAC nebo prohlídka výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Absolutní novinkou v historii ICRI byl „Citizen Programme“ připravený společně s Hvězdárnou a planetáriem Brno, VIDA! science centrem Brno a spolkem Science Party Brno, který byl určen i pro širší veřejnost a za cíl si kladl zpřístupnit zájemcům vědecká témata populární formou.
Česko je významným hráčem v oblasti tvorby politiky výzkumných infrastruktur a je uznávaným příkladem dobré praxe. Mezi velké výzkumné infrastruktury koordinované z Česka patří ELI a EIRNE RI. I proto je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU právě téma výzkumných infrastruktur a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Výzkumné infrastruktury v České republice jsou vynikajícími příklady synergické podpory z národních a evropských zdrojů, a to včetně strukturálních fondů.
Díky pestrému programu českého předsednictví se dostává i téma výzkumných infrastruktur do veřejného prostoru a podněcuje k větší diskusi i spolupráci. Výzkumné infrastruktury jsou pro rozvoj výzkumu, vývoje a inovací kriticky důležité a zásadně prospěšné, například v oblasti řešení energetické krize, pandemie, digitalizace nebo výzev spojených s životním prostředím. České předsednictví přispívá i ke komunikační strategií, která je účinným prostředkem pro zviditelnění výzkumných infrastruktur v rámci českého výzkumně-vývojového prostředí, tak v rámci celé EU.
V porovnání se světem si Česká republika stojí v oblasti výzkumných infrastruktur velmi dobře a má jasně nastavený systém jejich financování. Z národních prostředků je placen provoz výzkumných infrastruktur a z evropských strukturálních fondů zase investice, aby infrastruktury zůstaly na vrcholné technologické úrovni a mohl v nich probíhat špičkový výzkum. Výzkumné infrastruktury jsou vymezeny zákonem č. 130/2002 Sb. a jejich cílem je umožnit (nejen) vědecké komunitě bádat a nalézat vědecky podložená řešení problémů na bázi otevřeného přístupu. Výzkumnou infrastrukturou může být například jedno nebo více vědeckých zařízení. Jejich existence a výzkum v nich prováděný má vliv na každého z nás. Výzkumné infrastruktury jsou důležitou složkou výzkumného systému, které přispívají ke konkurenceschopnosti země i k její atraktivitě z pohledu vědeckovýzkumné komunity a k lákání a udržení talentů. Strategickým dokumentem ČR představující koncepci podpory výzkumných infrastruktur je Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR.
V rámci operačních programů MŠMT jsou velké výzkumné infrastruktury systémově podporovány z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Na úspěšnou podporu OP VVV pak naváže i v letošním roce schválený Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK). V něm je pro oblast výzkumu a vývoje alokováno cca 43 mld. Kč, z čehož cca 6 mld. Kč specificky pro oblast velkých výzkumných infrastruktur. Investice do modernizace infrastrukturního zázemí velkých výzkumných infrastruktur je základním předpokladem pro zachování jejich schopnosti podporovat realizaci excelentního výzkumu v ČR. Za tímto účelem budou v rámci OP JAK vyhlášeny výzvy Výzkumné infrastruktury a Výzkumné e-infrastruktury, které budou zaměřeny na podporu investičních aktivit směřujících k modernizaci velkých výzkumných infrastruktur a synergicky doplňujících podporu z účelové podpory MŠMT pro velké výzkumné infrastruktury. První z výzev budou vyhlášeny začátkem roku 2023, další vlna se pak předpokládá na přelomu let 2025 a 2026.